Jaroslav Křička

Jaroslav Křička se narodil 27. srpna 1882 v Kelči do umělecké a kulturní rodiny. Jeho otcem byl řídící učitel a ředitel kůru František Křička (1848 – 1891), mladšími sourozenci čeští literáti Petr Křička (1884 až 1946) a Pavla Křičková – Homolková (1886 – 1972).

Absolvoval gymnáziu v Havlíčkově Brodě a studoval na Univerzitě Karlově práva a filozofii. Ale nakonec přešel a v letech 1902 – 1905 vystudoval na pražské Státní konzervatoři kompozici u Karla Knittla a Karla Steckera. Krátce studoval v Berlíně (1905 – 1906) a pod dojmem herce K. S. Stanislavského se stal profesorem carské hudební školy a dirigentem u vlastního orchestru v ruském Jekatěrinoslavu (1906 – 1909).

Po návratu do Prahy pracoval jako sbormistr Hlaholu (1911 – 1920) a Filharmonického sboru (1922 až 1930). Výrazně pracoval jako pedagog na pražské Státní konzervatoři, kde byl od roku 1918 profesorem skladby, od 1936 profesorem na její Mistrovské škole a v letech 1942 – 1945 dokonce ředitelem.

Jako učitel vychoval řadu žáků, např. Jana Kapra. Jako hudební skladatel byl Jaroslav Křička inspirován mj. ruskou romantickou školou a hudebním vyjádřením nových forem humoru, hravosti a také moravského folklóru. Byl současníkem J. B. Foerstera, Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Jako umělec je pokládán za zakladatele a tvůrce nového humoru v české hudbě. Užíval pseudonymu Julius Munk.

Jaroslav Křička skládal například hudbu klavírní, komorní („3 smyčcové kvartety"), orchestrální („Modrý pták"), vokální („Severní noci", „Písně rozchodu", „Tři bajky", „Jaro pacholátko", „Písně halasné", „Naše paní Božena Němcová"), písně („Bábinčin maršovský valčík"), sbory („Vzhůru srdce", „Daniny písničky", „Naše zem", „Jiříčkovy písničky"), kantáty („Tyrolské elegie", „Romance o duši"), opery („České jesličky", „Ogaři", „Král Lávra", „Hipolyta", „Bílý pán"), operety („Tlustý pradědeček, loupežníci a detektivové aneb Dobře to dopadlo"), koncerty („Albatros", „Bajka o neposlušných kůzlatech", „Jeřáb a volavka"), balety („Král Lávra") nebo i scénickou hudbu („Zimní pohádka", „Jiříkovo vidění", „Strakonický dudák", „Dobrý voják Švejk", „Zmoudření Dona Quijota") pro řadu divadel (Národní divadlo či Východočeské divadlo).

Do filmu pronikl Jaroslav Křička poprvé na sklonku němé éry, když pro první český historický velkofilm SVATÝ VÁCLAV (1929) režiséra Jana S. Kolára se Zdeňkem Štěpánkem v titulní úloze zkomponoval se skladatelem Oskarem Nedbalem hudbu.

Do filmu se vrátil až ve druhé polovině zvukových 30. let, ale často skládal filmovou hudbu s dalším skladatelem (Oskar Nedbal a Miloš Smatek), u filmů Vladislava Vančury a Václava Kubáska (NAŠI FURIANTI) a Otakara Vávry (CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH).

Po třech letech se během nacistické okupace podepsal pod tituly dalších českých režisérů Miroslava J. Krňanského (GABRIELA), Martina Friče (BARBORA HLAVSOVÁ), debutujícího Rudolfa Hrušínského (JARNÍ PÍSEŇ) a Ladislava Broma (SKALNÍ PLEMENO).

Po válce v zestátněném filmu navázal roku 1947 spolupráci opět s M. J. Krňanským (NIKOLA ŠUHAJ) a nově s Vladimírem Čechem (ŠTIKA V RYBNÍCE). Právě ŠTIKA V RYBNÍCE z 1951 byla jeho poslední prací pro hraný film. V 60. letech využili „Bábinčin maršovský valčík", ke kterému napsal hudbu, filmaři Josef Mach (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ) a naposledy Vojtěch Jasný (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI).

Jeho hudba byla použita i u dokumentu HUDEBNÍ PŘEHLED PRAŽSKÉ JARO 1949 (1949). A v 50. letech skládal ještě hudbu pro animované a loutkové snímky (tř. O KOHOUTKOVI A SLEPIČCE, KUBULA A KUBA KUBIKULA, JAK KRTEK KE KALHOTKÁM PŘIŠEL, LIŠKA A VLK).

Svojí kompoziční prací obohatil i rozhlas (př. „Babička", „Idylky a medailónky", „Jiříkovo vidění", „Český Betlém" aj.), kde vystupoval v přednáškách na hudební tématiku, a televizi. Napsal studii „Hudba a film" (1942) a přispíval odbornými články do periodik.

Jaroslav Křička získal za „Horáckou suitu" Bronzovou medaili v disciplíně kompozice pro orchestr na Letních olympijských hrách v Berlíně (1936) a později byl jmenován Zasloužilým umělcem (1957). Patří k významným hudebním skladatelům dvacátého století a zdatným filmovým kompozičním autorem českého filmu 30. až 50. let (avšak s částečným přesahem do 20. a 60. let).

Hudební a filmový skladatel, sbormistr, hudební pedagog, dirigent a odborný publicista Jaroslav Křička zemřel 23. ledna 1969 v Praze ve věku vysokých nedožitých sedmaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour