Lenka Lichtenberg

„Věřím v přítomnost něčeho, co je o hodně silnější, než jsme my.“

Rodiče živnostníci pocházejí z Jaroměře, Josefova. Maminka a babička Lenky Lichtenbergové byly za války v Terezíně a jediné z celé rodiny přežily. Maminka, Jana Renée Friesová, o židovské víře nemluvila. Měla nejraději Ježíška, rodina totiž byla z půlky katolická. Napsala knihu „Pevnost mého mládí“ o svém pobytu v Terezíně, o svém dětství, které zde strávila, a o svých židovských kořenech.

Do divadla Semafor nastoupila pod jménem Lenka Hartlová v rozmezí let 1965–1966. V Semaforu zůstává až do své dospělosti. Hraje v Benefici, zprvu jako jediná, posléze v alternaci s Magdou Křížkovou. Nazpívala pak na desky z Benefice řadu duetů s J. Suchým: „Toulaví zpěváci“, „Tulák“, „Na rezavým dvojplošníku“, „Máme rádi zvířata“ a „Na louce zpívaj drozdi“.

Ještě v Praze si začíná ale uvědomovat své židovství, které ji vede zpět ke kořenům. Zpívá v židovské obci v časech, kdy to nebylo žádoucí, hraje na kytaru a na klavír. Studuje konzervatoř, kde studuje operní zpěv.

Emigruje do Dánska po skončení 4. ročníku konzervatoře, tedy věku 18 let. V Dánsku začíná od nuly, žije velmi skromně až bídně, živí se zpěvem, i pouličním, zpívá napříč žánry – pop, jazz, folk. Při návštěvě Izraeli si uvědomila, že chce zpívat židovskou muziku a rozloučí se s ostatními hudebními žánry.

Po čtyřech letech přesídlila do Vancouveru v Kanadě, živí se prací v rychlém občerstvení. Vystudovala University of British Columbia a York University, obor hudební vědu a etnomusikologii. Zpívá v jidiš a liturgické písně. „Já jsem duchovní, spirituální, ale nikoliv nábožná osoba,“ důrazně podotýká. Zpívá v synagogách, což je novum i v tom, že je ženou a ty v židovství spíše slouží, než že by na ně bylo vidět. Dochází tak k oživení místa a přicházejí lidé, které zajímá víc hudba, než židovská věrouka, vznikají zde i hudební nahrávky s neopakovatelnou atmosférou. Dává přednost reformnímu židovství, před ortodoxním a konzervativním.

Při občasných návratech do vlasti natočila pro Českou televizi dva pořady, ve kterých se ohlíží za svou minulostí a dává nahlédnout do své současnosti hraní a zpívaní. Jedná se o pořady Lenka Lichtenberg - písně oživlých zdí  a díl z cyklu Cesty víry, Dítě těch, kteří přežili.

Věří v kontinuitu a tradici, které mají smysl tím, že dlouho existují. Věří v přítomnost něčeho, co je o hodně silnější, než jsme my. Je vdaná, má dvě dcery a syna, žije v Torontu v malé kongregaci 600 věřících, ve které nejen zpívá, ale občas i vede bohoslužby.

sator