Zaujímavosti (4)
Talent pána Ripleyho (1999)
- Z hlediska českého trikařského studia Universal Production Partners byl pozoruhodný vznik scény, v níž loď Queen Mary vplouvá do New Yorku. Slovy ředitele UPP Víta Komrzého ji "sice bylo možné složit z 'nějakých' záběrů, ale Minghella trval na autenticitě Manhattanu z padesátých let a kdesi v archivu dokonce našel dobový záběr přesně téhle scény. Ten nám poslali s tím, že ho máme 'vylepšit'. Ale ono to nešlo, protože kvalita archivního materiálu byla hrozná, takže jsme museli celou scénu vytvořit znovu. Nejdřív jsme si nafotili Queen Mary, která dnes kotví v kalifornských docích, a pak jsme začali shánět 'starý' Manhattan. Nejdřív jsme chtěli použít fotografie z různých 'image banks' z Londýna i z Ameriky, ovšem přestože šlo o mnohdy velmi drahé diapozitivy, byly do té míry nekvalitní, že jsme nakonec, už pod značným časovým tlakem, zjistili, že nám nezbývá než si Manhattan znovu nafotit. Je tam dodnes část starých domů, které jsme potřebovali, k nim fotograf navíc nafotil fasády jiných mrakodrapů a z materiálu, který přivezl, jsme na computerech podle fotografií 'vystavěli' starý Manhattan - něco jsme domalovali, něco přidali, něco upravili. Do popředí jsme pak umístili loď, vodu jsme natočili na Vltavě, dodělali k ní vlnky, a scénu jsme pak oživili ještě tím, že jsme na ulici natočili nějaké ptáky a ve Vršovicích pohybující se lidi, které jsme jako maličké postavičky naklíčovali na loď. Celá scéna vznikala v polních podmínkách, ale ve filmu nakonec je." (NIRO)
Talent pána Ripleyho (1999)
- První scéna, na které pražské trikařské studio Universal Production Partners pracovala, byla podle jejího ředitele Víta Komrzého "shodou okolností i nejkritičtější, protože nikdo předem nevěděl, jestli je vůbec možné ji udělat. Matt Damon v ní vezme po divadelním představení Cate Blanchettovou na projížďku nočním Římem. A protože Minghella v případě Pana Ripleyho trval na co největší autenticitě lokací, pronajal si štáb na tři dny centrum Říma, což udělalo z téhle scény extrémně drahou záležitost. Kameraman při natáčení exponoval na hranici možného a navíc se stalo to, co se občas stává - totiž že laboratoře při vyvolávání materiál podexponovaly, takže scéna byla zelená, bez detailů, prostě hrozná. Produkce tedy řešila zásadní problém, jestli se s tím dá něco dělat, anebo bude tuhle složitou a nesmírně drahou scénu potřeba přetočit. Myslím, si, že když nám ten materiál poslali, sami nevěřili tomu, že se dá rekonstruovat a že to byla svým způsobem zkouška našich schopností. Pracovali jsme na tom šest týdnů ve dne v noci a nakonec jsme scénu zrekonstruovali tak, že ve filmu je. Byla to ale velmi vyčerpávající zkušenost, protože první čtyři týdny jsme stále jen zkoušeli, jak na to, a oni nám to vždycky vrátili s tím, že to není ono. Byl to depresivní začátek, ale když jsme ho zvládli a prolomili jejich nedůvěru, byl zbytek práce už relativně pohodový." (NIRO)
Talent pána Ripleyho (1999)
- Ředitel české trikařské společnosti Universal Production Partners Vít Komrzý komentoval zásadní pasáž na loďce: "Scénu, v níž Matt Damon zabije Juda Lawa, natáčel štáb čtyři dny. Problém byl v tom, že se Anthony Minghella zaměřil výhradně na herce a úplně ignoroval všechno kolem - nezajímalo ho, že každý den byly trochu jiné světelné podmínky, jiné počasí, že se na horizontu objevovaly lodě atd. Když jsme tedy dostali hrubý sestřih, museli jsme vytvořit takzvanou kontinuitu - to znamená vyměnit mraky, barevně dokorigovat záběry tak, aby vypadaly, že se skutečně odehrávají během zhruba dvou minut jednoho dne, a vyčistit všechny věci, které do záběru nepatřily. Navíc pokud jde o hereckou akci - než došlo ke rvačce, byl Jude Law normálně nalíčený, ovšem v okamžiku, kdy ho měl Matt Damon udeřit, dostal asi dvoucentimetrový plastikový chránič. Měl sice zhruba tvar Lawovy hlavy, ale ve chvíli, kdy se jednotlivé záběry v detailu sestříhaly na sebe, byl rozdíl jasně patrný a Lawova hlava se občas měnila v nepřirozenou bambuli. Bylo tedy potřeba na všech záběrech chránič odstranit, a to tak, že jsme našli podobné typy záběrů, kde ale Law chránič nemá, z těch jsme vyřízli příslušné kousky hlavy a ty umístili do záběrů na patřičné místo a pak je ještě ručně doretušovali." (NIRO)
Talent pána Ripleyho (1999)
- Film byl zásadní pro vzestup české trikařské společnosti Universal Production Partners (UPP), která před ním pracovala především na tuzemských snímcích jako Pelíšky (1999) nebo Z pekla štěstí (1999), ovšem po něm se na svém poli začala postupně stávat nepřehlédnutelnou a čím dál tím úspěšnější i mezinárodně. Její ředitel Vít Komrzý tehdy komentoval, že tato práce vlastně byla "shoda šťastných okolností i náhoda, která přála připraveným. Když v létě před dvěma lety začal Honza Svěrák připravovat Tmavomodrý svět, přivezl si z Londýna pana Dennise Lowea, což je supervizor vizuálních efektů. (...) Pak ale Jan Svěrák projekt na určitý čas přerušil a právě v té době Dennise Lowea oslovil Anthony Minghella, který chystal Ripleyho. A protože je v kompetenci supervizora vizuálních efektů navrhnout místo, kde je chce realizovat, a protože se Dennis během naší spolupráce přesvědčil, že UPP funguje, navrhl Prahu. Byl to pro produkci asi šok, ale Dennis se za nás zaručil, a tak jsme začali na Ripleym pracovat a udělali jsme v Praze víc než polovinu vizuálních efektů. (...) Minghella věřil Dennisovi. Řekl mu, jaké má požadavky, a už se nestaral o to, jak a kde je naplní. Když jsme začínali, řekl mi Dennis: 'Vítku, budu to dělat s vámi, ale musí to dopadnout, protože když ne, vám nikdo nic nevyčte, ale já budu mít problémy.' Proto jsme také cítili takovou odpovědnost a věděli jsme, že nemám právo něco pokazit." (NIRO)
Producent
| Filmy | |
|---|---|
| 2020 |
Vianočná hviezda (TV film) |
| 2015 |
Domáca opatera |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2019 |
Viva video, video viva |