Reklama

Reklama

Marcel L'Herbier

Marcel L'Herbier

nar. 23.04.1890
Paríž, Île de France, Francúzsko

zom. 26.11.1979 (89 rokov)
Paríž, Île de France, Francúzsko

Biografia

Marcel L′Herbier se do historie francouzské kinematografie zapsal nejen jako režisér řady umělecky významných titulů, prosadil se také v jiných profesích a v oblasti francouzské kinematografie se angažoval jako organizátor a publicista až do vysokého věku. Narodil se do rodiny architekta a po nedokončených studiích práv na pařížské Sorbonně začal psát knihy a divadelní hry, inklinaci k impresionismu později vtělil i do svých filmů. Za první světové války sloužil v armádě, právě tehdy se seznámil s filmařskou technikou a po návratu do civilního života začal realizovat své první vlastní filmy.

Jako režisér, scénárista i výtvarník se Marcel L′Herbier ve dvacátých letech zařadil mezi přední osobnosti francouzské filmové avantgardy, jeho tvorbu nejlépe reprezentují tituly ELDORADO (El Dorado, 1921) a PENÍZE (L′argent), ve své práci zdůrazňoval estetickou a výtvarnou stránku a aplikoval nové technické postupy, z herců, s nimiž spolupracoval pravidelně, připomeňme Jaque Catelaina, který hrál ve dvaceti L′Herbierových filmech. Původně pracoval pod hlavičkou společnosti Gaumont, později založil vlastní produkční společnost Cinégraphic, což mu umožnilo tvořit filmy podle vlastních představ (prvním z nich byl DON JUAN A FAUST – Don Juan et Faust, 1922). L′Herbierovou zásluhou bylo také objevení díla italského dramatika L. Pirandella pro francouzský film (NEBOŽTÍK MATYÁŠ PASCAL – Feu Mathias Pascal, 1926).

S nástupem zvuku měly L′Herbierovy filmy klesající uměleckou úroveň, stále však patřil k filmařům nadprůměrných kvalit. Počátkem třicátých let zpracoval literární předlohy autora detektivek Gastona Lerouxe ZÁHADA ŽLUTÉHO POKOJE (Le mystère de la chambre jaune, 1930) a VŮNĚ DÁMY V ČERNÉM (Le parfum de la dame en noir, 1931), tyto filmy opět disponovaly silnou výtvarnou stylizací. Kvůli obavám z finančních ztrát pak polevil ze svých uměleckých ambicí a natočil několik snímků, které byly komerčně úspěšné, sám L′Herbier však s nimi nebyl příliš spokojen (KRAHUJEC - L′épervier, 1933; SKANDÁL – Le scandale, 1934).

Později L′Herbier natočil několik snímků s výraznými vlasteneckými motivy (PŘIPRAVTE K BOJI – Veille d′armes, 1936; NOVÍ LIDÉ – Les hommes nouveaux, 1936; SRDEČNÁ DOHODA – Entente cordiale, 1938), sám ostatně celou svou kariéru bojoval za silnou národní kinematografii a bránil se nadpočetnému importu především amerických filmů. Celou francouzskou kinematografii třicátých let prostupovala inspirace v ruském literárním odkazu a ruské historii a Marcel L′Herbier obohatil tuto odnož filmové tvorby svou tzv. ruskou trilogií (PEVNOST MLČENÍ – La citadelle du silence, 1937; RASPUTIN – La tragédie impériale, 1937; NOCI V PLAMENECH – Nuits de feu, 1937).

V různých žánrech obohatil L′Herbier francouzskou kinematografii i ve čtyřicátých letech, pozoruhodnou vizuální podívanou byl film BÁJEČNÁ NOC (La nuit fantastique, 1942), v této době začal točit i komedie, z tohoto žánru připomeňme CTIHODNOU CATHERINE (L′honorable Catherine, 1943), kterou ovšem kvůli nemoci místo něj dokončil Jacques de Baroncelli. Z režisérovy válečné tvorby dále vynikl ŽIVOT BOHÉMY (La vie de bohème, 1943), který měl ale premiéru až v roce 1945. Na dřívější úspěchy s kostýmními velkofilmy navázal po válce historickým filmem AFÉRA S NÁHRDELNÍKEM (L′affaire du collier de la reine, 1946). L′Herbierovým posledním filmem byla adaptace divadelní hry OTEC DÍVKY (Le père de Mademoiselle, 1953). V letech 1918-1953 natočil celkem 44 filmů.

Když počátkem padesátých let L′Herbierova filmová sláva dohasínala, soustředil se na podporu nově vznikajicího média – televize. Na rozdíl od jiných filmových režisérů se nedomníval, že televize je pro film ohrožujícím prvkem, naopak v ní viděl možnost film zpopularizovat a zasazoval se o pravidelní televizní uvádění klasických filmů. Kromě toho byl autorem a moderátorem desítek televizních pořadů, které se většinou věnovaly problematice filmu, ale i vážné hudbě.

Ve sféře filmu se Marcel L′Herbier angažoval i jinými způsoby, již od roku 1929 byl generálním tajemníkem organizace Société des auteurs des films, která měla lépe ochraňovat autorská práva filmařů. Zájem o pracovní podmínky všech lidí od filmu a snaha o omezení zahraniční konkurence pak L′Herbiera vedla k dalším aktivitám, od roku 1941 stál navíc v čele největšího francouzského filmového archívu (Cinématheque Française). Vytvoření co nejlepších podmínek pro francouzské filmaře v době německé okupace vedla v roce 1943 k založení filmové školy IDHEC (Institut des Hautes Cinématographiques) a L′Herbier byl jejím prvním ředitelem (1943-1969).

Zatímco u řady osobností filmu jejich soukromí často zastiňuje umělecké aktivity, Marcela L′Herbiera proslavila především práce, zatímco o jeho soukromém životě se píše jen málo. Nicméně hned v počátcích jeho kariéry lze najít pikantní příběh s nádechem skandálu; jeho tehdejší vztah s tanečnicí Marcelle Ranha vyústil v pokus o dvojnásobnou sebevraždu, skončilo to ale jen ztrátou jednoho režisérova prstu. Později byl ženatý s herečkou Marcelle Pradot (1901-1982). Za svůj přínos francouzské kinematografii byl L′Herbier vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Čestné legie. Svou spisovatelskou a novinářskou tvorbu zakončil vlastními vzpomínkami Le tête qui tourne, které vyšly krátce před jeho smrtí. Marcel L′Herbier zemřel v Paříži 26. listopadu 1979 ve věku 91 let.

Pavel "argenson" Vlach

Režisér

Scenárista

Producent

Krátkometrážny
1923

Fait-divers

Scénograf

Krátkometrážny
1923

Fait-divers

Herec

Reklama

Reklama