Eric Mitchell

Francouzský herec, režisér, scenárista a producent je znám svou tvorbou nezávislých filmů No wave, ve kterých kombinoval temně zlověstné obrazy, aby zkoumal způsob, jakým je jednotlivec omezen společností.

Mitchell prožil své dospívání ve francouzském uměleckém světě, jelikož jeho otec byl dlouholetým společníkem malířky Françoise Gilot, která byla provdána za Pabla Picassa a poté i Jonase Salka. Již jako teenager pracoval Eric jako asistent fotografa ve francouzském časopise Lui. Počátkem 70. let se přestěhoval do New Yorku, kde rychle zapadl do nově vzkvétající umělecké a hudební subkultury zvané No Wave.

Ve druhé polovině 70. let začal spolupracovat s uměleckou nezávislou organizaci Colab a noiserockovými hudebníky undergroundové scény. Svůj herecký debut si odbyl v uměleckém snímku Unmade Beds (1976), kde se seznámil se zpěvačkou Debbie Harry a kytaristou Ivanem Králem. V té době Eric začínal tvořit sérii hluboce osobních krátkometrážních filmů, natočené lacinou kamerou Super 8mm a 16mm. První režíjní počiny Erica lze nazývat jeho sedmiminutový snímek Mass Homicide (1977), po kterém následuje teroristický celulojd ve warholově stylu Kidnapped (1978), kde hudbu k filmu obstaral Iggy Pop a Devo.

S Debbie Harry a Ivanem Králem se znovu jako herec setkává v No Wave thrillu The Foreigner (1978). Ve spolupráci se slavným německým umělcem Martinem Kippenbergerem v té době také vydal punkový singl „Luxus“ (1979). Následně režíruje politickou satiru Red Italy (1979), který vypráví příběh o bohaté znuděné ženě a jejím manželem z dělnické třidy.

Během 80. let se blýskl jako herec ještě v několika více, či méně známých nezávislých počinech. Z těch, co stojí za zmínku, lze jmenovat ještě: Trvalá dovolená (1980) režiséra Jima Jarmusche, dále The Long Island Four (1980), který sám napsal i zrežíroval, nebo posléze herecká účast v ceněné drámě Candy Mountain (1988), kde si zahrál po boku kamaráda Jima Jarmusche a hudebníka Toma Waitse. Mezitím režíroval komedii The Way It Is (1985) o skupině začínajících herců, kde obsadil své kamarády Steve Buscemiho a Vincenta Galla.

V 90. letech si Eric zahrál hlavní roli v thrillu End of the Night (1990), který získal nominaci za Nejlepší film na festivalu Sundance. Pak přišla hlavní role v dobře přijatém krimi Triple Bogey on a Par Five Hole (1991) o lupičích žijících rádi v luxusu. Poté se začal z filmového plátna pomalu, ale jistě vytrácet a svůj volný čas věnoval převážně malbě a umění. Hlavní roli si střihl ještě oceněném francouzském dramatu For Sale (1998), který získal na filmových festivalech čtyři nominace.

Eric ako celoživotní malíř, navrhář a ilustrátor měl několik retrospektivních výstav své tvorby v galeriích v New Yorku a jeho díla byla uvedena v časopise The New Yorker a také v Bergdorf Goodman.

Epistemolog