Jacques Santi

Jacques Santi začínal jako filmový a divadelní herec, později ale upřednostnil práci za kamerou a na postu asistenta režie se podílel na řadě komerčně úspěšných komedií i umělecky hodnotných dramat sedmdesátých let. Narodil se v Paříži, ale jeho vlastní jméno Jacques Djioubi spolu s exotickou tváří dává tušit, že měl původ ve francouzských koloniích v severní Africe.

S divadelním a filmovým herectvím začínal souběžně počátkem šedesátých let, první postavu před kamerou odehrál v rámci povídkového filmu PAŘÍŽANKY (Les parisiennes, 1961), na jevišti hrál v divadlech Théâtre de la Gaité-Montparnasse nebo Théâtre du Palais-Royal. V průběhu šedesátých let pak hrál další menší role ve filmech, připomeňme například sci-fi NEBE NAD HLAVOU (Le ciel sur la tete, 1965) nebo komedii VELCÍ CHYTRÁCI (Les gros malins, 1969), povšimnout si jej můžeme i ve dvou posledních dílech série o krásné Angelice, kromě toho točil i v jiných zemích, například v Itálii. Velké příležitosti dostal v televizi, kde odehrál hlavní role v seriálech LA PRINCESSE DU RAIL (1967) a LES CHEVALIERS DU CIEL (1967-1970). Během natáčení prvního z nich se seznámil s herečkou Muriel Baptiste (1943-1995), která pak byla určitý čas jeho životní partnerkou.

Nevelký význam i počet rolí přivedl Jacquese Santiho k jiným aktivitám pro film a na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se přesunul za kameru v pozici asistenta režie. Během následujících let pak s významnými režiséry pracoval na úspěšných titulech té doby, ke spolupráci jej přizval například Roberto Enrico (STARÁ PUŠKA – Le vieux fusil, 1975) nebo Claude Sautet (PANE VRCHNÍ! – Garçon, 1983). Několikrát točil s Claudem Zidim (JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ – La zizanie, 1978; INSPEKTOR POPLETA – Inspecteur la Bavure, 1980). Pod Zidiho režijním vedením se také naposledy objevil před kamerou jako herec (PROHNILÍ – Les ripoux, 1984).

Krátce před smrtí se Jacques Santi propracoval i k samostatné režii, podle vlastního scénáře natočil film IN FLAGRANTI (Flag, 1987) s Richardem Bohringerem a získal za něj nominaci na Cézara v kategorii režijních debutů. K další práci se už ale nedostal, zemřel následkem nádoru na mozku 29. března 1988 ve věku 49 let.

Pavel "argenson" Vlach