Ochranca

Řeknu vám, je to fakt síla a popravdě bych nevěřil, že něco podobného bude kdy možné vidět v tuzemských seriálových vodách. Jde totiž o snad nejsmysluplnější počin, jaký se mohl v rámci, nejen naší, televizní tvorby zrodit, protože se snaží provést objektivní rozbor závažných problémů týkajících se školství a majících velmi významný celospolečenský přesah, poskytnout všechny úhly pohledu a poskládat co možná nejpravdivější obrázek skutečnosti, který se daří vykreslit ve všech barvách, a to především díky životným postavám a jejich uvěřitelnému konání a prakticky bez výjimky skvělým hercům v jejich rolích. (12.11.2021)

Musím s pot(d)ěšením konstatovat, že jsem právě viděl asi nejlepší a sociologicky nejkomplexnější seriálový tuzemák od dob, co Jardu Dietla jeblo při tenisu. Tuzemák, po kterém se teď nepochybně ozývá ze sboroven a kabinetů napříč základním a středním školstvím orgasmické funění všech těch dlouholetých profesních afektů, doprovázené nadšeně hlasitým poplácáváním busty Ámose, protože někdo KONEČNĚ!!! upozornil na ty jejich zemí točící problémy a léta brutálního strádání při mentorování mravně i intelektuálně degenerujících rozmazlených fracků, retardérů, čmoudů, socek a ostatních asociálů. Tuzemák, který na vytýčeném mikroprostoru s lapidární genialitou dokonale vykresluje jakoukoliv zahrnutou figurku, parádně nastavuje zrcadlo na všechny strany, přičemž neřeší, nepřepíná a zůstává famózně nestranný, a který je dozajista schopen nasrat kompletní stádové spektrum od neomarxistů po nacisty, od dementů až po trojité magistry s postgraduálem z FFUK. Standardně kožený cukrouš děda Lukáš, jemuž patrně v krizi středního věku kapku zprasili to chirurgické zvedání očních víček, a tak místy dost děsivě kulí, až máte pocit, že každou chvíli zahouká, otočí hlavu o stoosmdesát a vrhne se po nějakém hrabošovi, v podstatě jen zestárnul a povýšil ze Třetího patra, ovšem role jen relativně morálně ukotveného slušňáka a správňáka s precizní sametovou dickcí a strojově artikulovanou palackého češtinou mu tentokrát sedla jako Sagvan do ghetta. Ono celé to staroškolské obsazení je téměř až luxusní, od nádherně slizkého ministerského loutkaře Neužila (To byl vtip, Jardo, plesal jsem!) až po ostříleného soudruha Vladyku, ale všem jim z lehkostí nasral na hlavu a ukradl reflektory naprosto fantastický Řezníček v životní roli maloměstského lidového mudrce ze superbu. Prostě scénáristický i exekuční sqost, jímž veřejnobezprávní bandita zase na chvíli ospravedlnil vybírání výpalného od každého, kdo zvládne vyslabikovat slovo TE-LE-VI-ZE, i když vlastní jen ustřiženou anténu. (11.11.2021)

Dojem po prvních dílech už jsem si až do konce neopravila. Jde o polopatické ilustrování autory zbádaného hořkého stavu věcí ve školství, o epizodické demonstrace žalostného statu quo, znázorňované na přehledných exemplech, podložené statistikami a zakončované melodramatickými věnováními. Propojené chabou a stejně schematickou linkou osobního života hlavního hrdiny antihrdiny. *** Záměr asi záslužný, provedení nicméně chabé. I jako vzdělávací materiál pro středoškoláky k rozborům v hodinách občanky by mi to připadlo příliš... účelově strojené. Raději než tohle bych s nimi rozebírala skutečné, nesimplifikované případy - anebo pravá umělecká díla, protože obojí v sobě má nezjednodušitelnou komplexitu, hloubku a šíři kontextu, kterou tenhle divný seriál - panoptikální sled schematizovaných problémů ve školství a výchově - neskrývaně postrádá. Co je to za formát a žánr? Krimi ani drama rozhodně ne. To už dramaturgové diváky a jejich schopnost rozumění a vnímání tolik podceňují, že si troufají předkládat jim takovéhle hybridní bezduché formáty na půli cesty mezi nejapnou edukací a bezkrevnou zábavou, na hony daleko od nervního umění, kterým to klidně mohlo být? Nechává mě to upřímně na velkých rozpacích... *~ (17.03.2022)

Česká televize každoročně vyplodí několik menších seriálů a ne jednu nekonečnou telenovelu jako konkurenční stanice, už jen díky tomu si dokáže držet jistou míru kvality. Samozřejmě i mnoho jejích, na jedno brdo tvořených kousků může zapadnout do zdejších mizerných čísel, to se ovšem nedá říct ani v nejmenším u nového výtvoru Terezy Kopáčové. Neotřelé zápletky na základě nekompromisně ožehavých témat českeho školství udělaly z Ochránce silně výjimečný seriál, u něhož je mi snad ze všech letošních kousků nejvíc líto jeho ukončení. Leccos jsem se tady i poučil a takovou nadstavbu si u seriálů ale i filmů dost cením. (30.11.2021)

Konečně seriál, který má nesporné evropské kvality a může zaujmout i diváky za hranicemi tuzemského písečku. Pečlivě nasvícené problémy českého školství, které zpravidla mají svůj reálný předobraz, díky čemuž jsou uvěřitelně (a často i víceznačně) podané. Překvapivě dobře a civilně hrající Vaculík, jehož problematický soukromý život vnáší do děje další vrstvu ambivalence a vlastně i lidskosti. (08.11.2021)