Souvenirs d'un montreur de seins

Vzpomínky na prsní výplň. Takový osmiminutový večerníček, točené pravděpodobně na 8mm. Löwensohn, už značně jetá, ba do zchátralosti stylizovaná, přečte dvakrát tentýž text, lehce bizarní, o tom, jak jí jednoho dne vyrostly kozy jako zelenina. Kamera ji zachycuje v černých štrumphosen bez podprdy a v bílém sáčku, částečně nabručenou jak Pepka Námořníka, částečně lascivní jak starou kurvu. Vlastně to je nicotné, ale proč dávat míň než tři nevím. Řekl bych, že jde o dílničku na téma ženského zestárnutí, ostatně jako u Mandica už poněkolikáté. Löwensohn se mu zřejmě s gustem vydala se vším všudy: která herečka by do toho nešla, stát se Múzou. Kdysi překrásná, v téhle době už ale s hlubokými nosoretními rýhami a povislými žgraněmi po stranách obličeje; stále ještě ale s pevnými stehny a zralým pupkem. Vybavují se mi Beckettovy verše: jí tichý akt, zkušené póry, dobrácký úd... (04.02.2024)