Triumf vôle

Nanejvýš pečlivá příprava, více než štědré produkční zázemí, 120 spolupracovníků (včetně architekta Třetí říše Alberta Speera), 18 kamerových štábů – Leni Riefenstahlová natáčela prostřední část své norimberské trilogie v královských podmínkách, tak trochu mimo realitu, kterou film ostatně nereflektuje. Střihová skladba (střihání detailu s celky během proslovů – jásající dav musí být viděn, aby znásobil emotivní dopad záběru), promyšlený rytmus (ráznější vojenské a „tělesné“ x lyričtější architektonické a folklorní pasáže), „strategické“ rozmístění nacistických symbolů v mizanscéně. Triumf vůle je natočen s takovým (bojovým) zápalem a smyslem pro velkolepost a sestříhán s takovou samozřejmostí, že napoprvé nejspíš ani nezaregistrujete jeho lži (prostřihy na záběry, které byly zřejmě pořízené v jiný čas na jiném místě). Tohle je Hitler, jak chtěl být viděn (a viděn je skoro pořád, nezávisle na tom, co jiného v Norimberku zrovna probíhá). Cokoli režisérka prohlašovala po válce, Triumf vůle není objektivním dokumentem, jakkoli se záběry z něj později v řadě nenacistických, nepropagandistických dokumentů objevily. Triumf vůle je geniálně zvrhlé dílo. 75% Zajímavé komentáře: Webb, sinp, Vančura, sigf07 (28.05.2012)

Megalomanstvo NSDAP nemalo vo svojej dobe obdoby ( a to svet ešte netušil, aké megalomanské plány táto strana mala do budúcnosti ). Ohromné masy vojakov, robotníkov na ohromných štadiónoch a uliciach. To všetko zachytila Leni Riefenstahl s razanciou profíka a vo všetkej paráde. Škoda, že tématické pozadie dokumentu je veľké manipulovanie s davmi, ktoré vyústilo až ku gumovaniu mozgov a nakoniec k najhoršej vojenskej mašinérii v histórii ľudstva. (29.09.2014)

Keby sa dalo dať naraz filmu 5 hviezdiciek aj odpad tak tu by to bolo určite nápomocné lebo stále sa prú v človeku dva pohľady a to po prvé na propagandu a desivý dôkaz možného zneužitia médii prispôsobovania si reality, kde v tomto ohľade sa o najelepšie z tohto súdka. No ale naskytá sa nám aj druhá stránka mince a to vedomie čo tento "fiktívny" dokument spolu s iným prostriedkami manipulácie spôsobil a, že jeho pozeranie vyvoláva nevolnosť pri pohľade na fanatizmus a neschopnosť či jej obmedzenie rozoznania dobrého od zlého. Proste jediným merítkom sa stáva otázka prístupu... (12.11.2006)

Největší propagandistický film 20. století natočený pro NSDAP v roce 1934. Z filmového pohledu jde o velmi dobře natočený snímek, obsah sám už tolik úžasný není. De facto jde o adoraci Adolfa Hitlera v různých pózách (vůdce národa, šéf strany, hodný strýček aj.), na různých místech (při projevech ke straníkům, dělníkům, mládeži vedené von Schirachem aj.) v kulisách tajemna a mystiky, kterou ve skutečnosti vymyslel a uskutečnil Albert Speer. Řečnické projevy jsou plné nenávisti, zla, rasové čistoty a manipulativního fanatismu, úhledně zabalené do mírového a přátelského kabátku. Z hlediska propagandy a s ohledem na dobu i rok, kdy film vznikl, jde o skutečně pozoruhodný počin. (31.01.2009)

Jen těžko se dá dívat na tenhle film bez toho, aby za ním člověk viděl zvěrstva, která následovala, ale stejně je neskutečné, co film dokázal a co dokázala poměrně mladá Leni Riefenstahl. V jedenatřiceti letech natočila monstrózní oslavu Hitlera a Třetí říše, která ale má takové prvky, jež mnohdy nejsou schopni do svých filmů vložit ani současní filmaři. Ano, měla podporu strany, což se projevilo i ve skvělých vzdušných záběrech, ale to, jaké úhly volí, jaké kompozice a záběry, to je prostě neskutečné. O to děsivější je, když si člověk uvědomí, co film dokázal a co propagoval. Filmově úžasné dílo... to ostatní, co je za tím, je bohužel ukázka toho, k čemu je možné film zneužít. (04.08.2014)