Žena za pultom

12/12 Kdo to viděl celé, ví, že jde o rok života jedné prodavačky, která prochází nástupem do nového místa, výchovou svých dvou dětí. Vyrovnává se s bývalým manželem a nakonec získá nového partnera. 12 příběhů odehrávajících se ve 12 měsících je pak také věnováno vždy jedné postavě z Annina okolí. Jde o románový příběh a stejně jako jsou fiktivní jeho hrdinové, tak přistupuji k jeho reáliím. Teoretizovat by se dalo mnoho o tom, jestli zrovna Anna Holubová pracovala v jediné dobře zásobené samoobsluze a jestli taková někdy v Praze vůbec existovala. Dalo by se dojít k mnoha závěrům, včetně toho pamětnického, že jde v podstatě o prodejnu určenou pro cizince, která je ovšem v seriálu otevřená každému. Nicméně je také zajímavé, že při Annině návštěvě jiné prodejny je tato vyloženě vybílená. Osobně si na seriálu nejvíce užívám jednu z vrcholných rolí Hany Maciuchové, která své Olince Škarapesové dala hodně půvabného humoru. Za nejzajímavější tedy považuji její díl, ve kterém se vdává nikoli za svou lásku, ale za vilu a zajištěného manžela. Posvatební hostina následně rozbouřená příchodem Jiřího Hrzána patří do pomyslného zlatého fondu. Pakliže se seriál často hodnotí z principu špatně, je to jen zbabělým souhlasem s něčím, co by tak "mělo být". Lze snad popřít kvalitu výkonů například Vladimíra Menšíka nebo Dany Medřické? Seriál není perfektní, ale jeho slabá místa jsou pouze tam, kde přehrává mladá Jana Boušková jakožto puberťačka řešící své citové problémy skrze členství v SSM. To jsou ostatně jediná místa, která nám, kromě proslovu před Silvestrem, připomínají jiné problémy, než-li jsou ty, které hravě rozlouskne každá hokyně z lahůdek. (20.02.2009)

Tradičně skvostné Laďa Menšík jako vedoucí téhle pohádkové prodejny, který platí za to nejlepší co tahle propag(sr)anda nabízí, i když ho museli každý den po natáčení vozit do nemocnice.. Není divu, že za komára nebylo zboží, když ho všechno očividně naskladňovali zrovna do této jediné prodejny..;) (07.03.2022)

Seriál jsem zkouknul vyloženě z principu, ale musím uznat, kolik se tu pod čarou vyrojilo pokrytců, který hodnotěj aniž by viděli alespoň 1 díl. Té "komunistické agitky" je zde asi 15 vteřin ve 2 dílech, a v celém seriálu pak asi 3x oslovení "soudruhu", jinak je to normální vztahovka z divný doby. A něco vám řeknu, vy hrdinové z ČSFD, bejt tam 13. díl a bejt komplet o tom jak celá sámoška jede na vejlet do mauzolea a na střídačku by tam 56 minut v kuse kouřili Lenina, pořád by to bylo asi o 4 třídy lepší podívaná (čti: menší sračka) než ordinace v růžový zahradě nebo třeba ulice. To už i the smurfs jsou větší komářina než tohle (a taťka šmoula má navíc rudou čepici i trencle). (18.12.2022)

Všichni zde tento seriál kritizují, nevím dost dobře proč...Jiřina Švorcová hraje svoji roli skvěle, Petr Haničinec a Josef Langmiler se také předvádí v dobrém světle, takže nechápu, co všichni na tomto seriálu vidí...Jasně, v samoobsluze jsou regály zaplněné zbožím, přičemž ve skutečnosti asi takto "narvané" nebyly, ale jak by to vypadalo, kdyby jste koukali na poloprázdnou "sámošku"? Asi by to moc nezapůsobilo, že? A co dodat k tomu, že jde o komunistickou agitku? Sám ani nevím, snad jen to, že jaká byla doba, takové se točily filmy a seriály. Musíme se na to dívat z pohledu 70. a 80. let, ne z roku 2008! My teď víme, co bylo tehdy špatné a co ne, takže je pouze na nás, jak budeme totalitní díla brát...Mimochodem, nejsem zastáncem komunismu, ale nemohu říct, že by mě Žena za pultem nějak pobuřovala. Toť můj názor, nemusíte s ním souhlasit, ale máme demokracii, tak jsem ho chtěl jen vyjádřit, neodsuzujte mě za něj a věřím, že se najdou i takoví, kteří s tím mým budou souhlasit. P.S. Napsat komentář k tomuto seriálu se mi nikdy moc nechtělo a stále jsem to oddaloval... Zaujaly mě komentáře těchto uživatelů: Oskar, Bart, hacho. Velice hezky to vystihl také fantoci, k jehož komentáři bych doplnil, že výjimku tvoří jen Nemocnice na kraji města a Chalupáři. (23.01.2008)

Výkladní skříň normalizace, která perfektně plní účel budování iluze naprosté dějinné stagnace. Každý den vyjde slunce, pulty jsou plné, před lahůdkami vždy fronta a každý si do prodejny musí vzít košík. Nikdo neprojevuje jakoukoli ambici z tohoto statického žití vystoupit a všichni nadšeně přijímají svoji roli do konce života leštit jablka. Mumraj v přeplněný sámošce vytvářející roztomilé podzápletky typu užírající Stašová nebo mrouskající Hanzlík, je prostě zábavnej. Jakkoli Menšík by tady fakt potřeboval titulky a maskérka na ty postavy musela nanášet pudr zjevně ožralá. Seriál má ale i druhou stránku, temnou, hororovou. Stránku mezilidských vztahů. To je vlastně jediná proměnná v jinak nehybném dějinném prostředí. Zde je přirozené odpočítávat vteřiny od svatby do doby, než manžel ženu podmete, prakticky veškeré trvalé vztahy jsou zde ve větších či menších troskách a na trůnu životní zmařenosti stojí lahůdkářka Anna - Jiřina Švorcová, žena vamp šedé normalizace. Společně s Haničincem vytvářejí bezpečně nejasexuálnější duet v Mléčné dráze. Dvě třetiny vztahu strávený v Haničincově embéčku, neustále se stěhující obočí švorcový, doma retardovaný syn a manipulátorská dcera, k tomu nakýblovaný bujarý exmanžel, který chce zpátky a ona s tím nemůže nic udělat, protože děti ho maj rády. A to jsem se nezmínil ještě o tom, že celý je to natočený pouze v barevné paletě odstínů khaki. Takže ve výsledku je seriál, který měl opěvovat socialistickou normálnost a její malé lidské příběhy, spíše dusivý psychologický horor o tom jak je přirozená neutěšenost v rigidním prostředí ze kterého není jak uniknout. Bravo Dietl! (24.04.2022)