Žena za pultom

Já teda nevím, co proti tomu všichni máte, ale prostě taková byla doba. A že by tam z toho ten komanč byl tolik cítit? Asi né víc, než z jiných filmů té doby. Podle mě je to seriál, ve kterém se vyskytuje to nejlepší z českých herců, kteří zde podávají velice kvalitní výkony. Hlavně Menšík a Maciuchová. To je prostě bomba. Já jsem velmi spokojen. Navíc i když jsem se narodil v roce 88 tak si některé ty výrobky, které tam vidím v regálech pamatuji. A jsem rád, že si na ty věci vzpomenu. I díky tomuto seriálu. (03.12.2010)

Výkladní skříň normalizace, která perfektně plní účel budování iluze naprosté dějinné stagnace. Každý den vyjde slunce, pulty jsou plné, před lahůdkami vždy fronta a každý si do prodejny musí vzít košík. Nikdo neprojevuje jakoukoli ambici z tohoto statického žití vystoupit a všichni nadšeně přijímají svoji roli do konce života leštit jablka. Mumraj v přeplněný sámošce vytvářející roztomilé podzápletky typu užírající Stašová nebo mrouskající Hanzlík, je prostě zábavnej. Jakkoli Menšík by tady fakt potřeboval titulky a maskérka na ty postavy musela nanášet pudr zjevně ožralá. Seriál má ale i druhou stránku, temnou, hororovou. Stránku mezilidských vztahů. To je vlastně jediná proměnná v jinak nehybném dějinném prostředí. Zde je přirozené odpočítávat vteřiny od svatby do doby, než manžel ženu podmete, prakticky veškeré trvalé vztahy jsou zde ve větších či menších troskách a na trůnu životní zmařenosti stojí lahůdkářka Anna - Jiřina Švorcová, žena vamp šedé normalizace. Společně s Haničincem vytvářejí bezpečně nejasexuálnější duet v Mléčné dráze. Dvě třetiny vztahu strávený v Haničincově embéčku, neustále se stěhující obočí švorcový, doma retardovaný syn a manipulátorská dcera, k tomu nakýblovaný bujarý exmanžel, který chce zpátky a ona s tím nemůže nic udělat, protože děti ho maj rády. A to jsem se nezmínil ještě o tom, že celý je to natočený pouze v barevné paletě odstínů khaki. Takže ve výsledku je seriál, který měl opěvovat socialistickou normálnost a její malé lidské příběhy, spíše dusivý psychologický horor o tom jak je přirozená neutěšenost v rigidním prostředí ze kterého není jak uniknout. Bravo Dietl! (24.04.2022)

V novinách jsem jednou četl článek o jakémsi malém městečku, jehož obyvatelé sepsali protestní petici, protože chtěli z náměstí odstranit jistou sochu. Stála tam už léta a nikomu nevadila, dokud nebyl její autor (Pavel Opočenský) zatčen a uvězněn a ti obyvatelé argumentovali, že nechtějí mít na náměstí sochu od pedofila. Nevzpomínám si už, které město to bylo, ale tipuju Kocourkov nebo Zvonokosy. Podobně znechucený jsem byl při nedávné mediální inkvizici Jana Kanyzy. Lidi, je třeba oddělovat dílo od umělce. Koho dnes zajímá, že např. Lewis Carroll byl pedofil nebo že Karel Höger kolaboroval s nacisty? Poškozuje to jejich morální profil, ale nic to nemění na tom, že jejich dílo je úspěšné a dobré. A stejně nesmyslné je házet bláto na "Ženu za pultem" jen proto, že ji hrála svým typickým způsobem horlivá soudružka Jiřina Švorcová. Ten seriál není o nic víc nebo míň propagandistický než "Nemocnice na kraji města". Argumentujete, že plné regály zboží a úslužnost zaměstnanců samoobsluhy neodpovídají tehdejší realitě? Samozřejmě budu zcela souhlasit, ale dodám, že jestli si někdo představuje, že úroveň československého zdravotnictví a jeho představitelů v "Nemocnici" se alespoň vzdáleně podobala tehdejšímu standardu, tak je mírně řečeno neinformovaný. Namítáte, že Jana Boušková hraje zanícenou svazačku a Vladimír Menšík bodrého plebejského soudruha, tedy typické nástroje tehdejší propagandy? Samozřejmě máte pravdu, ale dovolte, abych vám připomněl Elišku Balzerovou a Jaroslava Moučku, kteří plnili tutéž funkci v "Nemocnici". To byla prostě daň, clo, které bylo třeba komunistickému vedení zaplatit, aby ten seriál mohl být ve svých hlavních zápletkách a postavách apolitický a zaměřený čistě na vztahy a přiblížení dané profese, o což Jaroslavu Dietlovi vždycky šlo. Zajímalo by mně, zda by to ve vašich očích byl stejný odpad, i kdyby ženu za pultem hrála Jana Hlaváčová, pro kterou to Dietl psal, nebo třeba Jiřina Bohdalová. Ale aby nedošlo k omylu - bez výhrad respektuju, že se někomu zdá ten seriál prostě slabý. Ano. Ale propagandu srovnatelnou s výkvětem typu "Muž na radnici", "Okres na severu" nebo "Chlapci a chlapi" z toho neuděláte, ani kdybyste se stavěli na hlavu. 50% (08.02.2006)

Další z řad komunistických seriálů, který mi prostě zhnusili sami rodičové ( né, že bych na to nepřišel po čase sám od sebe ). Když se jednoho dne jedna nejmenovaná televizní stanice rozhodla zařadit tuto sračku zpět do televizního schématu, neexistovalo v ten večer nic jiného co by tuto trapárnu mohlo na jiných programech přebít. A tak jsem byl vlastně nucen koukat každý týden, jednou večer tady na ten komančův humus. Opavdu tak primitivní náplň jednotlivých dílů objevíte v málo kterém jiném seriálu a nezachraní to ani to naše oldskúúúúl herecké obsazení. Pěkně smradlavý odpad, který snad už navždy zustane hnít ve svém vlastním humusu navěky, ámen. (11.08.2010)

Bez ideologickyho nanosu, docela zajimave vystavenej serial, rovnomerne se soustredici jak na mikrosvet prodejny, kde ma kazda lidska soucast nejakej osobni pribeh,, tak na zivot hlavni hrdinky. S kazdym rokem je to porad zajimavejsi studijni material. Herecky to taky neni uplna traga, i kdyz prijmout Svorcovou jako symbol emancipovanyho zenstvi, za kterym se jen hrnou chlapi, neni uplne snadny. Ale teda chvilema to je propagandisticky fakt hard a slyset z Mensikovejch usi, jak rozbijel kapitalisty, fakt boli. Ze to pak zobrazuje totalne fiktivni antirealitu socialistickyho hospodarstvi, samozrejme nejde zapomenout. (08.03.2014)