Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu

Seaspiracy přináší spoustu faktů a informací, které jsem předtím nevěděla. Rozhovory, ve kterých na jednoduchých otázkách ztroskotali mluvčí organizací, které si daly za úkol oceán chránit, jsou tak komické, až se tomu nechce věřit. Dokument mě přinutil znovu se zamyslet nad udržitelností a věřím, že částečně ovlivní moje myšlení v tomto směru. Věřím, že pro Aliho bylo natáčení často hodně emotivní, ale osobně bych vystřihla jeho hrané emoce, které působily nepřirozeně. Není přece herec, tak proč se pouštět do scén, kdy zdrceně kouká do oceánu? Taky se mi nelíbí, jak dokument diváka podceňuje a forma, jakou mu podává informace. Dokument si z většiny stejně pustí lidé, kteří se o tuhle problematiku nebo ekologii zajímají. A takoví lidé už většinou základní informace znají, tudíž mi přijde ten dramatický tón zbytečný. Nevím, jestli film není zpočátku až příliš prvoplánový na to, aby upoutal a přesvědčil lidi, kterým je budoucnost planety naprosto jedno. O mnoho větší potenciál zaujmout širší publikum vidím v Životě na naší planetě Davida Attenborougha, který tolik netlačí na pilu, má o dost příjemnější výklad a nabízí divákovi vedle děsivých prognóz také krásné záběry z přírody. Čímž podle mě v člověku probouzí touhu ty krásy udržet. Ale třeba to tak funguje jenom na mě. Pokud jde o delfíny, tak rozhodně doporučuji deset let starý dokument The Cove, kde se Ric O'Barry (který se objevuje i v tomto dokumentu) vydává do boje o jejich záchranu v japonském Taiji. Ten nabízí stejně (možná ještě více) šokující obsah, ale formát se mi líbil o dost víc. I tak ale Alimu a dalším tvůrcům tohoto dokumentu fandím a jsem vděčná, že existují takoví lidé, kterým nedá budoucnost oceánu spát. (16.05.2021)

Nemůžu se zbavit dojmu, že to nakusuje příliš mnoho témat, aniž by to dalo ucelenější odpověď na jakékoliv z nich. Takže to působí takovým "od každého trochu" dojmem, tím pádem to nepřináší nic nového a jiné dokumenty daná témata zpracovaly lépe. Ať už jde o Zátoku, která popisuje vybíjení delfínů nebo o Temnou stránku lodní dopravy, které rozebírá dopad člověka na oceán. Navíc mě přijde trochu znepokojivé, jak se tam hází obrovská čísla, která jsou vytažená z kontextu a s divákem manipulují. (18.04.2021)

Na úrovni Gamechangeru. I přesto, že nekteré informace mohou být lehce vytržené z kontextu a ne úplně 100 procent geniune, pořád je to sakramentsky smutná výpověď toho, co se děje kolem nás i když si od toho odečtete 20 procent "závažnosti" v podobě toho, že ne každý provozuje rybolov v monster číslech a ne každá firma lže a podvádí. Pořád ale tématicky silné a v mnoha aspektech šokující, temná strana toho, co vše se děje proto, aby se nasytilo lidstvo a hlavně aby se vydělaly peníze. (18.04.2021)

Výborné téma, dost špatné zpracování. Když už autorská dvojice narazila na tolik problémů, chtělo by se jim věnovat dopodrobna (třeba ve vlastní Netflix sérii), a ne jen brouzdat po hladině. Nemluvě o hrozných investigativních průpovídkách "z terénu" a vtipných zamyšlených záběrech s reflektivními komentáři na úrovni pětiletého dítěte. Přes to všechno musím uznat, že všechny ty nakousnuté problémy alespoň nutí k dohledávání vlastních informací. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že podobný výcuc jsem si mohl přečíst na libovolném veganském blogu. (14.04.2021)

Je to vážně děsivé, když si člověk uvědomí, jak moc je vše provázané. Světová rovnováha je vážně křehká a jen otázka času, než se to celé rozpadne. Mořští živočichové mají očividně obrovský vliv na nás i celou planetu, takže by bylo dost nerozumné o ně přijít. Je dost šílené, jak se k tomu některé státy chovají, protože jim jde jen o peníze. Pokud se s tím něco neudělá, tak si zaděláváme na pořádný průser... "Thajští rybáři jsou často otroci." (03.04.2021)