Zabiják

I přes prvotní dojem banálnosti, přímočarosti a jednoduchosti semnou The Killer i po měsících stále rezonuje. Tradiční příběh, který je netradičně pojatý s dávkou černého humoru. Oceňuji rozdělení filmu na komiksové kapitoly, představující vždy jiný druh výzvy. Oceňuji osobitě zpracované scény, které se mi zaryly hluboko do mozku unikátní kamerou, režii i vizuálem. Oceňuji vynikající úvodní sekvenci v Paříží, která je jednoduše dokonalá. Přesto největší kvalitou snímku je ústřední postava zabijáka, její pojetí Fassbenderem a hlavně její protichůdné vnitřní monology, profilující unikátní psychologii hlavní postavy. Je to osobitý film, který si chci ještě hodněkrát pustit a studovat. Zaslouží si určitě více lásky. (21.03.2024)

Vlastně je to chytré dílko. Na začátku stojí poněkud vyčpělá premisa pubertálního rádoby-nihilisty, který si na konci přizná vnitřní rozpor, jehož si jako diváci celou dobu můžeme nepokrytě všímat: že si všechnu svoji neangažovanost a bezchybnost těmi motivačními řečičkami jen namlouvá, aby se nemusel cítit moc blbě, že je bezradný a ztracený ve světě a vlastním životě stejně jako všichni ostatní. Hudba mu každopádně pomáhá se od takových myšlenek rozptýlit. *** Není to ve své jednoduché podvratnosti úplně ploché, a protože většina lidí to beztak nepochopí a bude jim stačit, že to vypadá cool & simple, nejspíš tím Fincher i dokáže poplatit kasovní ztráty z takových klenotů, jako je Mank (můj koment), což mu jedině přeju. *** Vzpomenout na Jarmuschovy Hranice ovládání je rozhodně na místě, je to dle mého promyšlená součást Fincherova sarkastického šprýmu, bez nějž Zabiják přijde o větší část svého rozměru. Ti dva zabijáci nemohou být rozdílnější v hloubce vědomí ani životním postoji a roli ve světě, Fincher zcela záměrně natočil cool formou film o nehrdinovi bez sebemenších ambic měnit svět, jehož filosofie je nejen vachrlatá, ale ani mu moc nepomáhá, aby se cítil líp, a který dobře ví, že neudělá žádný zásek ani do čísel statistik o úmrtích. V Hranicích ovládání naopak sledujeme precizní přípravu výjimečně nadaného jedince s nezměrně silnou vůlí na klíčovou roli v nenásilném a nenápadném převratu, útoku na světovládu jiného osamělého muže. Fincherův film rozhodně vydává svůj smysl mnohem sytěji, zřetelněji a doslovněji v této provokativní a zřejmé korelaci. (B12) *** PS: Vynikající komentář tu má Traffic. *~ (18.11.2023)

Aké postavenie nakoniec dosiahne The Killer vo filmografii Finchera ukáže až čas, čiže asi aj mnoho hodnotení bude po nejakej dobe množstvo divákov spätne prehodnocovať. Ide o pomerne priamočiaru jazdu, napriek tomu precízne nakrútenú a podľa môjho vkusu aj zábavnú v tom zmysle, že mi rýchlo utiekla. To je ale subjektívny argument v štýle "rýchlo mi utiekli aj Hranice ovládania", takže pozor na odporúčania v recenziách alebo komentároch verejnosti tu či inde. Vážne by ma zaujímalo, či sa David skutočne inšpiroval u Jima. Jeho vrah je síce precízne chladný, ako sa dozvedáme z voiceroveru, avšak jeho činy sú podmienené čisto emocionálnym podnetom. Ak vás film zaujme, tak nad týmto paradoxom môžete popremýšľať. (11.11.2023)

Audiovizuálně a střihově nejvypiplanější film od... asi od posledního Finchera nebo Villeneuvea. A že to má plytký scénář a je to o ničem? To tam nevidíte veškeré to kontemplování nad povahou kapitalismu, perfekcionalismu a hlavně o identitě a sebeklamu? Navíc za mě teda i naprosto dokonale vystihuje dynamiku na pracovišti v kapitalistickým podniku. A vlastně... nenatočil si Fincher tak náhodou taky trochu introspektivní film o svém vlastním procesu tvoření a pohledu na audiovizuální díla? (13.11.2023)

Přemýšlivý Fincher. Technicky stále na výši, režijně stále stejně metodologický a minimalistický s důrazem na každý detail. Že si scénárista vybral jednodušší zápletku bez zbytečných twistů, nebo šokujících point nijak extra nevadí. Nemusí být u každého jeho filmu. Fassbenderův zabiják je totiž natolik zajímavá a skvěle zahraná postava, že je to právě ona, která je středobodem filmu a kolem ní se motá jakýsi děj se střídáním lokací a potkáváním zajímavých lidí. Za zmínku stojí fantastická akce na Floridě, kterou bych od Finchera nečekal. Meditativní, tepající krimi, kde všechno funguje velmi dobře, jen ne geniálně. (23.11.2023)