The Lone Ranger and the Lost City of Gold

Kdo nemá Lone Rangera zamilovaného z dětství, a takových fanoušků v našich končinách příliš nebude, ten téhle jeho původní podobě na chuť asi jen tak nepřijde. Lone Ranger and the Lost City of Gold je v něčem lepší, v něčem horší a v něčem úplně stejný jako předchozí snímek. Lepší v tom, že má povedenější záporáky, horší v tom, že je místy nesnesitelně ukecaný, a stejný ve zbytku, v té dávce naivity a klukovsky dobrodružné atmosféry, která někomu může učarovat a někomu ne. Co se týče lonerangerovský filmů, zatím se mi nejvíce líbil ten akční a krvavý z roku 1981, ale očekávám, že ho co nevidět trumfne Verbinského snímek, který kromě akce nezapomene ani na humor a z postavy Tonta konečně udělá rovnocenného Rangerova partnera, ne jen praštěného indiána, kterého je často třeba zachraňovat. (30.06.2013)

Z filmárskeho hľadiska nejde o príliš vydarený western. Hlavný hrdina nie je bohvieako sympatický a príbeh o tajnom poklade nie je príliš originálny. To, čo ho ale dvíha z podpriemerných vôd, je téma rasizmu voči indiánom, ktorá je tu podaná, vzhľadom na rok vzniku, dosť progresívne. V 50-tych rokoch boli v drvivej väčšine westernov Indiáni tí zlí, ktorí masakrovali chudákov bielych osadníkov, takže príjemná zmena. (14.12.2021)