Ztracený na Sibiři
Zatěrjannyj v Sibiri
Lost In Siberia
Obsahy(1)
Realisticky stvárnený príbeh o hrôzach stalinských gulagov je nielen verným zachytením čiernej etapy európskych dejín, ale aj humanistickou výpoveďou o dôstojnosti človeka v nedôstojných podmienkach. Film stavia na silnom a jednoduchom vyrozprávanom príbehu bez experimentovania s výrazovými prostriedkami, na mnohovrstevne koncipovaných charakteroch postáv a na neustále v ovzduší visiacej a skľučujúcej atmosfére diktatúry. História anglického archeológa omylom uneseného sovietskou Čekou z Iránu a z dôvodu falošného obvinenia zo špionáže odsúdeného do stalinských lágrov. Európska téma, ktorá mapuje dejiny celého kontinentu, nielen Ruska, ale aj celého bývalého východného bloku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Silný ruský kafe. Oceňuju, že osazenstvo gulagu není idealizováno a vězni si jdou navzájem po krku, aniž by je k tomu někdo nutil, naopak šéf gulagu působí lidsky až slabošsky (přitom ale svou práci perfektně zvládá) a v necitelnou zrůdu se postupně uvěřitelně změní až ve finále. Anthony Andrews s odstátýma ušima a ztrápeným pohledem je výborný. Zpomalený závěrečný záběr z večírku u šáha, kde propuštěného hrdinu straší přízraky těch, co zůstali v gulagu, nezapomenutelný. ()
Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. ()
Úděsný snímek o bolševické zrůdnosti. Nejhroznější je zjištění, že u téměř všech zůčastněných už zdaleka nejde o nějakou ideologii, víru, ale že v nich, opravdu v nich, unitř a skrz naskrz, převládly sadismus, cynismus, ztráty zábran znásilňovat, vraždit... U vězněných i věznitelů bylo normou zařadit se do vzteklé smečky, mnohdy ne kvůli snaze o přežití, ale pro skutečné vnitřní uspokojení. ()
Z archeologického náleziska do gulagu alebo Ako sa dá aj romantická zápletka vtesnať do existecionálnej drámy odohrávajúcej sa v gulagu. Že boli russácke sibírske gulagy horšie ako pracovné tábory či asi aj nacistické koncentráky, ani netreba pripomínať. Neradostný osud hlavného hrdinu ide ruka v ruke s jeho počiatočnou naivitou, všade bieda, lopota, poníženosť a potupenie i tých najzákladnejších ľudských práv. A práve v takýchto podmienakch by sme asi nečakali priestor na romantickú zápletku. Mal som tiež problém prekusnúť sa cez viacero uspievaných a utancovaných scén (Lilka, poď spievať, zbor hluchonemých čaká), ktorými si Russáci krátili chvíle, otravne drzé a papuľnaté dievča, ku ktorému si nevedno prečo hl. hrdina nachádza vzťah, ale napriek tomu pôsobivé dielo, ktoré vzniklo v poprevratovom režime. ()
Několik milionů lidí prošlo gulagem a přes milion a možná i víc jich tam zahynulo. Strašný smutek, zoufalství, hrůza, beznaděj, ztráta lidskosti a mohla bych pokračovat, ale ani to zdaleka nevystihuje to, co se tam skutečně muselo odehrávat. Jeden z mnoha velmi bolestných příběhů té téměř už dávné historie zde oživla v dramatu o anglickém archeologovi, který se do jednoho takového gulagu omylem dostal. Velmi silné, drsné a emotivní drama, na které se hned tak nezapomíná, ono to totiž ani nejde. ()
Galéria (19)
Reklama