Detektivní příběh

Asi mám nového oblíbeného Wylera. Osazenstvo policejní služebny jedné noci - v čele s charismatickým Kirkem Douglasem - je neuvěřitelně pestré a zábavné. Fakt, že se to krom první a poslední scény odehrává celé na jednom místě, je geniální a ukazuje, jak šikovně dokáže tenhle režijní veterán pracovat s prostorem. A pro film noir Wyler znovuobjevil kouzlo psychoanalitických teorií (naposledy jsem to myslím zaznamenal v Smrtelném hříchu) a jejich úvah o roli rodičovských vztahů na vzorce chování dětí. (05.08.2019)

Na rok ´51 ostře tvrdý drama. Vlastně to vůbec není žádnej detektivní příběh, naopak - navzdory hlavnímu charakteru je pevně lidský (o odpouštění, vlastních zásadách, mužích - "chtěl bych si vyndat mozek a umýt ho od všech těch hnusnejch scén, co si do něj zasela" a perfektní fakta o mužské tvrdohlavosti a ješitnosti). V tomhle filmu se nerozpadají žádný zločinecký organizace a podobně, jen samotné osobnosti. Na krev, na kost, na smrt. (03.08.2010)

Den na newyorské policejní stanici s pestrou směskou charakterů a dost paličatým hlavním hrdinou – Douglas je tu jednoznačně deviza, ale jeho postava se chová až moc jako blbeček, nemyslím jen dle dnešních měřítek (pak by to byla debilní výtka), ale snad i těch tehdejších. Škoda, že nepřišlo více na jeho Dirty Harry "zákon do vlastních rukou" přístup, než trapný žárlivý chování... A padne tu pár zábavně stupidních hlášek / komplimentů jako "Joy’s prettier than you, but you’re more beautiful", no ne, že bych se nudil. (18.03.2024)

Průběh jednoho dne na policejní stanici 21. okrsku v New Yorku popisuje Detektivní příběh, který stojí na precizně napsaném scénáři se skvělými dialogy, popř. též monology. Téměř celý snímek se odehrává v jedné budově a přesto je napínavý, zajímavý, poutavý a svoji atmosférou působivý. K závěru filmu není moc co dodat...snad jen nasadit spadenou bradu a přebrat si to v hlavě. S hodnocením neváhám. 5* (28.06.2012)

Film který zprvu nevypadá že se mělo odehrávat něco více než jen praktická ukázka běžného života na policejní stanici sem tam vyplněného vtipnými vložkami. S příchodem Kirka Douglase a především pak s příchodem doktora Schneidera, který je Douglasovým posledním nevyřešeným případem, dostává film ale trochu jinou fazónu. Osobní pohnutky, které se v něm zakořenily už od dětství, kdy byl jako dítě psychicky týrán vlastním otcem a kvůli kterým se před okolním světem obrnil vlastním necítěním se mu nakonec stávající osudným, a nakonec si i uvědomí že to co celý život tak nenáviděl u otce, žije vlastně on sám. 85%. (11.01.2010)