Najlepšie roky nášho života

Nejvíc mě na tomto filmu dostal fakt, že herec, který hrál Homera, opravdu nemá ruce (viz. zajímavosti) a čím vším si poté prošel (viz. IMDb). Jinak co se týče filmu, chápu označení klasika a věřím, že Američany tento film opravdu zasáhl, ve své době. Má jediná výtka je stopáž - sem tam mi přišlo, že se něco dalo vystřihnout či zkrátit, ale jinak musím říct, že jsem mile překvapen. Tenhle film rozhodně není hloupý a ví, co chce říct a to se cení. 80 %. (05.09.2012)

(1001) Docela těžké rozhodování, jak vlastně tento film hodnotit. Prakticky celou dobu jsem měla na mysli Fričův český Návrat domů, u kterého jsem byla bez dechu (a s mnoha slzami) přibitá do sedadla po celou dobu promítání. To se zde rozhodně nekonalo, protože: Frič a jeho scénáristé udělali tu nejmoudřejší z voleb, a totiž drželi se antické jednoty místa, času, děje, čímž dosáhli zdrcující sevřenosti a účinku a také zdání jakési univerzálnosti poselství. Wyler oproti tomu adaptuje román do jakési rozsáhlé "rodinné" ságy, která hluboká traumata zlehčuje s optimistickým výhledem do budoucna. Ačkoliv je mojí duši a mojí nátuře bližší přístup autorů Návratu domů, nakonec jsem dospěla k tomu, že Wyler vše dělal poctivě dle svého přesvědčení a tak realisticky, jak jen mu doba a kulturní pozadí dovolilo. Beru tudíž jeho materiál na milost, ačkoliv jeho umělecké gesto nepatří k těm nejsilnějším. Pořád ale bude platit, že evropským válečným filmům se v mých očích žádný americký snímek zatím nevyrovnal. (03.05.2015)

Silné, naivní i úsměvné. Ale možná ve Státech takhle mnohé návraty vypadaly. Je docela zajímavé, že film vznikl vlastně rok po válce, protože k podobně citlivým tématům se většinou přistupuje až po uplynutí nějaké doby. Takhle, dosud v doznívající euforii z vítězství, vznikl film, který ukazuje i stinnou stránku věci. Přidám se k chvále Harolda Russella. Vynikající výkon i z hlediska zkušeného herce. Jako neprofesionál zahrál takřka nadpozemsky. 85% (18.03.2014)

Já ty filmy klasického Hollywoodu, Zlatého věku, prostě žeru. Tyhle velkobijáky jsou sice lehce uniformované, ale většinou tak nádherně zahrané, natočené a odvyprávěné, že jim dnešní produkce nesahá ani po kotníky. Wylerova Nejlepší léta našeho života obsahují všechno, co obsahovat mají - dokonce i ten sladký polibek na závěr. Parádajs po všech stránkách. (19.09.2013)

Po všech stránkách skvělý film. Tedy až na nesmyslný happyend (ohledně Freda Derryho) na objednávku studia. Skvělé herecké výkony, zvlášť Dana Andrews jako Fred Derry a neherec Mark Williams v roli Homera Parrishe. Film se na rok svého vzniku překvapivě úspěšně ubránil dobovému sentimentu a zbytečnému přikrášlování reality. Škoda jen těch pár laciných a nenápadně nápadných narážek na budoucí nebezpečí, které představuje atomová bomba a až příliš optimistickou scénu s půjčkou Ela Stephensona (Fredric March) vojákovi nemajícímu se čím zaručit. To ale nic nemění na tom, co museli tisíce válečných vysloužilců, které tu symbolizují tři hlavní hrdinové, prožít po návratu z nepředstavitelně děsivé války, kde šlo neustále o život, do toužebně očekávaných a idealizovaných domovů. A nemění to nic ani na tom, že se to Williamu Wylerovi podařilo nádherně a sugestivně nafilmovat. (30.05.2007)