Lepší zajtrajšok 2

Mnozí přísahají na Killera, jiní na Hard Boiled, ale u mě to vždycky bude dvojka Lepšího zítřku už pro tu bezostyšnou lehkost, s jakou hrdinové tasí zbraně, J.Woo postavu dvojčete a citaci ze závěru Peckinpahova The Getaway- přestřelku v oprýskaném hotelu, která se pro jednoho z hrdinů mění v metaforickou cestu z temnoty ke světlu. (10.02.2011)

"JSTE ÚPLNEJ BLÁZEN. POŘÁD SI MYSLÍTE, ŽE SPRAVEDLNOST MUSÍ ZVÍTĚZIT." - "PROTOŽE VůBEC NECHÁPU, PROČ BY NEMĚLA." Jednička měla přímočařejší příběh zaměřený jen na Hongkong a na bratry a Marka, dvojka se rozkročila mezi Hongkongem a New Yorkem a vedle bratrů sleduje i jejich přítele-gangstera v exilu a Markovo dvojče Kena, jejichž příběh je zajímavější. Postava traumatizovaného gangstera je na jednu stranu originální a dojemná, na druhou i dost otravná. Akce je soustředěná do druhé poloviny, kdy příběh vrcholí infernálními absurdními jatky, které jsou Wooovým prvním regulérním a dechberoucím hrdinským krveprolitím. Zajímavostí budiž, že si film postavami mladých pankáčů střílí z hongkongské mládeže, která se začala po Lepším zítřku oblékat po vzoru Chow Yun-Fata. (30.11.2007)

Na stejné né-li lepší úrovni jako jednička. Záleží pokud tento film berete ve srovnání po příběhové, nebo akční stránce. Příběh je slabší, ale místo něho nastoupila akce skutečných woovských parametrů. Vede přestřelka v hotelu a závěrečná řež, kdy 3 hrdinové vběhnou do vily plné padouchů a kompletně ji zmasakrují. Navíc miluju scény, kdy nasraný Chow Yun-Fat místo aby zabil padoucha jedním čí dvěma výstřely, tak do něho vysype celý zásobník. (18.04.2008)

Hard-Boiled a Killer mi od Wooa sedli daleko víc, i tak je to ale docela pecka. Příběh sice nic moc a ta linie v Americe mě spíše nudila,jinak si ale není na co stěžovat. Akce je totiž opět parádní a závěrečná akce ve vile nemá chybu. U tý jsem doopravdy jenom koukal s otevřenou pusou a díky ní jsem filmu odpustil i mnoho chyb. (10.08.2009)

Po druhej projekcií sa nedá inak ako zmeniť na fullku... Aspoň z dôvodu vypichnutia, že pre mňa ide o najlepšiu časť trilógie! Jednotka mala na úkor svojej rýdzej akčnosti podstatný príbehový (a dokonca aj herecký) presah. Tu som mal pôvode dojem, že sa mierne "zhardboildieva", čo bol však zdá sa mylný posudok... Ani prihodený ďalší kamión nábojníc, tucet sudov kečupu a samurajský meč (!) nebránia melancholickému základu (ktorý je vlastný všetkým trom filmom) vybuchnúť v plnej intenzite, ktorú ostatné dve časti nepoznajú. A to či už zabudnutá dvojička (Chow) na posledný fight rituálne zahalená do deravého kabáta, v ktorom bol nasračky rozstrielaný jeho brat, spomínaný Cheungov meč, alebo šialene lyrické akčné scény, ktoré v oveľa väčšej miere vzbudzujú všetky ostatné (pozitívne) pocity ako by vzbudzovali adrenalín... Niečo majstrovsky bizardne geniálne na tom musí byť (01.07.2013)