Hard Boiled

Je mi líto, ale tohle se Johnovi Woo moc nepovedlo...Akční scény jsou sice na neskutečné úrovni, ale jsou vlastně i tím jediným, proč se na "Hard Boiled" podívat. To, že je příběh jen jakýmsi odvarem mnohokrát viděného by absolutně nevadilo - ovšem v tom případě, že se mi dostane velkorysé porce emocí, tak jako to bylo například v případě brilantních "Lepších zítřků"..."Hard Boiled" ovšem právě v tomto trestuhodně selhává, nevtahuje mě do dění ( takže je čas si uvědomit tu spoustu logických nedostatků - proč se proboha hlavní padouch zabarikádoval v nemocnici?!) a posléze dokonce nudí. (09.05.2006)

Jestli vsadit na jedinou hongkongskou akčňárnu minimálně z 90. let, tak je to bezpochyby Hard Boiled. Nikdy jsem to v televizi neviděl a kdybych se k týhle pecce dostal ve správný moment, měla by velkou šanci se v mých osobních preferencích zařadit mnohem výše. Závěrečná pasáž vyráží dech i dnes a hlavní dva borci jsou prostě těžký borci. (06.08.2017)

Fantastický akční majstrštyk a nejlepší film Johna Woo (aspoň podle mě). Neuvěřitelné je, že film je v podstatě jedna velká, brilantně a efektně natočená přestřelka, u které si však divák nemůže ani vydechnout a fascinovaně tu nabušenou akční jízdu skoukne až do konce a má chuť si hned z fleku střihnout repete. Režijní mistrovství Johna Woo perfektně doplňují skvělí herci. Chow Yun-Fat jako major Tequilla je těžký frajer, který s nedbalou elegancí kosí záporáky po desítkách, občas ucedí nějakou tu hlášku a mezi přestřelkami se stíhá věnovat své milé Terese (Teresa Mo). Vydatně mu sekunduje tajný policista Tony, mezi gangstery známý jako Alan (Tony Leung), jenž s párem pistolí také umí dělat divy. A jejich rovnocenným protivníkem je ultrazáporák Mad Dog ve skvělém podání Philipa Kwoka. Až uvidíte jeho střelecké číslo na motorce a souboj s Tequillou a Alanem v nemocnici, budete jen valit bulvy. A ještě více je budete valit, až si Tequilla vezme v nemocnici do náruče mimino a zpomaleně si to vyřídí s bandou grázlů, aby nakonec miminko rozesmál a to mu to po chvíli humorně oplatilo. NEZAPOMENUTELNÉ! Nezapomenutelný je vůbec celý Hard Boiled. Krvavý balet se vším všudy! (05.09.2005)

Po přečtení několika zdejších komentářů jsem si k projekci nejprve obstaral kbelík a dvě ruličky toaleťáku, to kdybych se z toho náhodou posral... a po úvodních deseti minutách jsem vynesl hned tři plný kýble! Teda, tohle byl totální hukot, kam se na to hrabe Matrixova čistka tichomořského ostrova. John Woo je definitivně šílenec. Chow Yun-Fat je boží, ať už se jako tarzan spouští ze stropu loděnice, proměňuje nepřátelské motorkáře v Ghost Ridery, fackuje se, ochraňuje novorozeně nebo prostě jen posílá náboje ze svých bezedných zásobníků vstříc protivníkům. A že jich je fakt požehnaně. Pokud netrpíte chronickou mnohoprstostí jako poručík Kuře, na prstech obou rukou mrtvé nespočítáte. Bodycount je stoprocentně trojciferné číslo a začíná minimálně číslovkou 2. Velmi zajímavý je i scénář, stejně jako hudba, Tony Leung, jednooký killer nebo Yun-Fatovo handrkování se s policejním šéfem. Vše vrcholí kulervoucím dostaveníčkem v útrobách nemocnice a naprosto omračující brutální sekvencí bez jediného střihu, kdy oba hrdinové kosí všechno živé, co se jen v záběru pohne. Když poté borci vkročí do výtahu a zavřou se za nimi dveře, máte pocit, že jste viděli nejlepší střeleckou scénu, co kdy byla natočena bez jediného prostřižení. Jenže dveře výtahu se po chvíli otvírají v jiném patře a jatka pokračují... Dvěma slovy: Naprosto neskutečné! (08.09.2007)

Co Hard Boiled ztrácí na komplexnosti příběhu a spletitosti vztahů mezi postavami (kvůli obojímu si pusťte raději Killera), dohání mistrovskou instrumentací akčních scén. Hlavními nástroji při hraní zdejších skladeb pro větší orchestry jsou rychlopalné zbraně, brokovnice a pěsti (málokdo dokázal kombinovat akční gangsterku s filmem o bojovém umění s nenuceností Johna Woo). Tempo je bezchybně vybalancované díky střídání pomalejších scén s hitchcockovsky budovaným napětím (náznaky, výměny pohledů, blížící se nebezpečí) a divoké akce s vlastními vývojovými vzorci (nejpřímočařejší je akce finální, připomínající videohru), rytmizované zpomalenými záběry, detaily tváří, občasným humorem nebo „uměleckými“ zastaveními v podobě stříkanců rudé krve na bílém pozadí jako od Argenta (než protagonistu zasáhne sprška krve, prostě se musí obalit v mouce). Aby hráči nepřestali být cool a nevypadli z rytmu, o to zde běží v prvé řadě. Všechny druhy logiky jsou nekompromisně podřízeny akční stylizaci. Sóla zpravidla obstarává Chow Yun-Fat s párátkem v puse a minimálně jednou zbraní v ruce. Hard Boiled je nicméně v melodramatické tradici heroic bloodshet (resp. Melvillových gangsterek, resp. westernů) duetový film o heterosexuálním chlapském přátelství založeném na respektu a cti. Ženy jsou zde pouze od toho, aby s vyděšeným výrazem poslouchali poezii krve a pohybu, kterou muži recitují. Sice při ní zemře pár stovek lidí, ale svou rytmickou vyvážeností bez jediného falešného tónu dokáže taky povznést. 90% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Divočák, Fr, arkie (14.09.2005)