Biely lotos

White Lotus kolem sebe má tolik pozitivních ohlasů, že je docela těžké odolat a sám z toho mám takové smíšené pocity. Nedá se tomu upřít, že to má skvělé obsazení a zajímavé postavy. Byl jsem vážně zvědav na to, co se stalo, protože na začátku dostaneme náhled do budoucna. Každá z postav si prochází určitým vývojem a odkrývá vlastnosti, které jsou nesympatické. Osobně mě iritovala nejvíce postava Shanea. Satira, která si dloubne skoro do všeho, ale úplně nadšený z ní nejsem. Zlověstně to graduje (hudba dělá hodně) a čekáte na to, jak to vyvrcholí. Bohužel právě závěr pro mě byl docela zklamání. I když chápu, že má symbolizovat to, že boháči si můžou dovolit v podstatě cokoliv. Druhá řada se přesunula na Sicílii a přinesla nové obsazení, tedy s výjimkou Sophie. Funguje zde stejný princip jako v první řadě, tedy nahlédnutí do budoucnosti a postupné rozkrývání charakterů osobností. Tahle série mi přišla o něco slabší, na začátku se tam dlouho nic nedělo a gradace přicházela až na konci. Navíc mi přišlo, že ta hudba nefungovala, tak dobře jako v první řadě. Byl jsem napjatej zjistit, co se vlastně stalo a závěr by docela přestřelenej, ale vlastně mi nevadil. (04.03.2023)

Tak tohle se ve mě mlelo. Bílý lotos totiž střídá místy až geniálně vypointovanou černou legraci (Armondův emocionální oblouk) s absolutní hluchotinou (většina dějové linky s Jennifer Coolidge). Naštěstí pro diváka má ale scénář v průběhu série výrazně pozitivní trend. Na pomezí tří a čtyř hvězdiček pak přilepšuju za výtečnou hudbu, havajský genius loci a Alexandru Daddario. (26.08.2021)

Dokáže to být vtipné, zároveň ne otravně cynické, umí to tematizovat generační, třídní, kulturní napětí, a zároveň to nesklouzne k uřvaným statementům, zvládne to budovat napětí, zároveň to pořád působí uvěřitelně. Je to fakt úžasná jemná a chytrá drobnokresba, kdy do jednotlivých pasáží probublává ironie, která to ale neshazuje, takže to skutečně dokáže o něčem být. (19.02.2022)

Takový hravý barevný hopsající společenský peklo. Pod barevnou veselou nezávaznou fasádou se skrývá destilát toho nejhoršího, co západní společnost v současné době nabízí. A přes skutečnost, že tam v podstatě neexistuje pozitivní postava (snad kromě mobilodloživšího syna), je to tak skvěle napsaný, že se mi tohle letovisko plný zrůd nechtělo opouštět. Velmi osvěžující a zároveň komplexní věc. Jen ten závěr bych si představoval trochu víc procítěnej. Čtyři a půl hovna v kufru. PS: ten soundtrack je boží. (19.09.2022)

Nevím, u mně se asi žádné velké wow nekoná. Jednu půlku atmosféry dělá hudba (která je absolutně boží), druhou půlku dělá otravný žlutý filtr, a jinak jsou to prostě jen problémečky nebohých bohatých bílých lidí. Zahrané to je skvěle, a ten hotel je nádherný, ale jinak mi tihle havajští účastníci zájezdu k srdci nepřirostli... 3,5*. (18.10.2021)