Biely lotos - Série 2

Nechápu, jak to White dělá, ale aniž bych věděl, že má být druhá série, říkal jsem si, že to půjde do kopru... ale ne. White dokazuje své mistrovství na poli moderního antického dramatu znovu a opět a nyní i v kulisách právě takové Itálie. Nevěřil bych, že bych to v tomto konceptu řekl, ale ať tohle nikdy neskončí. (02.02.2023)

2. série Bílého Lotosu je špička mezi dnešními seriály. Tak skvělou řadu jsem ani nečekala a upřímně jsem neměla ani nejmenší tušení, že má vznikat a prostě se najednou objevila na HBO. Samozřejmě jsem byla skeptická, že to nedosáhne kvalit první řady, ale šeredně jsem se spletla a druhá řada nabízí ještě mnohem propracovanější, barvitější, dramatičtější a hlavně mnohem temnější minipříběhy postav, které jsou komplexní a úžasně zahrané a skoro s každou se dá nějakým způsobem soucítit. Nádherné prostředí kouzelné Sicílie přispívá k intenzivnímu zážitku z příběhu plného sociální kritiky, černého humoru a vztahových dramatů. Navíc i ta mafiánská linie byla napsaná opravdu až překvapivě ostře a Mike White se tentokrát nebál přitlačit na pilu a v závěru slušně šokovat. White se stává tvůrcem, na něhož se budu v budoucnu hodně soustředit. (07.02.2023)

Podobně jako v předchozí sérií dostáváme nahlédnutí do života klientů a zaměstnanců pobočky hotelu White Lotus, tentokrát na Sicílií. Popravdě mi lokalita Havaje přišla ve spoustě věcech lepší (ve smyslu bizarnější), Sicílie už mi osobně tolik nenabídla. Musím nicméně vyzdvihnout skvěle vystižené kulturní stereotypy - američani uchcávajíc z italské architektury, jejich typická přetvářka a naivita v tom, že je všude budou brát s otevřenou náručí i sicilská (a konec konců i evropská z pohledu američanů) počáteční hrubost, která se mění v přátelskost a vřelost, jakmile je poznáte blíže. Přestože je konec mnohem dramatičtější, než v první sérií a oceňuji finální zvrat, tak nějak mi tam něco chybělo... Je taky docela možné, že už jsem po jedničce moc zhýčkaná, ale dvojka byla pro mě už taková trochu "rutina". Jasně, celej tento seriál je o vztazích a k tomu nevyhnutelně patří i sex, ale tak nějak toho už bylo moc. Vlastně o nic jiného, než o sex tam nešlo - sex / manželství / podvádění, všechny tři skupiny řešily to stejné. I tak ale nemám to srdce dát 2. sérií míň jak 4 hvězdy, bravurním finálem si to rozhodně zaslouží. Z postav se mi nejvíc líbila Daphne, čemuž sama nemůžu uvěřit, ale byla to tak drsně realistická a zároveň utěšující postava, že jí prakticky nemůžu mít nic za zlé. Naproti tomu jejího manžílka bych poslala... do moře. (08.01.2023)

Pravdupovediac, mňa prvá séria nadchla viac. Dôvod? Moment prekvapenia – tie absurdné hry, čo rozohrávali medzi sebou postavy ma vtedy prekvapili viac. Uznávam, aj druhá séria je fajn, na mapách som si prešla polovicu Sicílie a som si takmer istá, že v nasledujúcej turistickej sezóne to bude ešte vychytenejšia destinácia. Výborná zápletka, herecké obsadenie, exteriéry aj interiéry (tento hotel si málokto z nás na budúce leto bude môcť dovoliť, asi). (16.01.2023)

Málokdy zde hodnotím jednotlivé epizody či série konkrétních seriálů, ale zde to asi jinak nejde. Tak jako mnozí vnímám propastný rozdíl mezi první a druhou sérií – bohužel ho ale vnímám jaksi trochu v opačném významu než ostatní. První série byla úžasná a svěží feel-good podívaná, kdežto sérii druhou vnímám jako obrovský krok vedle. V první sérii byla nastolena určitá poetika, seriál měl velmi relaxační tón a zajímavý mix návštěvníků, z nichž každý řešil různorodé osobní peripetie. Druhá série se z Havaje přesunula na Sicílii – což samo o sobě zní jako dobrý a filmařsky atraktivní nápad, a to že z původní osádky zůstává jen Stifflerova máma, to mi také nevadí. Novým postavám a příběhu jsem byl otevřený. Potenciál ale bohužel vytěžen nebyl. Trošíčku mě mrzí, že se zúžil počet hotelových návštěvníků a že seriál řeší skoro ve větší míře příběhy lokálních pracovníků, než návštěvníků samotných. O dost hůře snáším skladbu a "témata k řešení" samotných rekreantů. Jsou nevýrazná, neměnná, a drtivá většina postav ani není sympatická. Humor zmizel úplně a seriál záhy nastoluje velmi táhlý, cyklicky opakující se a poměrně depresivní styl a osobně jsem nezaznamenal, že by se něco výrazněji dořešilo nebo vygradovalo (kromě předvídatelné zápletky s lodí). 2. série Bílého lotosu je zcela žánrově odlišná, někdo by řekl vyspělejší, oproti té první, a plní zejména sociálně portrétující funkci – a to ještě takovým stylem, že u všech příběhů ponechá otevřený konec, a tím nasadí divákovi brouka do hlavy určeného k soukromému přemýšlení. A to je bohužel koncept, který mi vůbec nevyhovuje. Co se týče pochvaly, tak ta směřuje k výborné práci s hudbou a rovněž samozřejmě vůči obsazení a hereckým výkonům, které byly perfektní i u sebevedlejších rolí či komparzu. Postavy mají stabilní chování a charakteristické vlastnosti, ale jak jsem napsal, tak jejich příběhy příliš negradují, takže co s tím? Tak trochu jsem měl pocit, že to najednou napsal a zrežíroval někdo úplně jiný, i když to tak není. Podtrženo, sečteno: 2. série Bílého lotosu mi bohužel potvrdila a připomněla mojí dlouhodobou nechuť sledovat seriály, neboť uplynulých 7 hodin, které za to poměrně nestály, mi nikdo nevrátí. Ještěže nejsem tak starý jako F. Murray Abraham, abych toho musel litovat výrazněji demonstrativnějším způsobem než tak, že své zklámání zažehnám napsáním komentáře na ČSFD, což tímto činím. (31.12.2022)