West Side Story

Uzasny film s uzasnou hudbou. Mezi Ritou Moreno a Chakirisem to neuveritelne jiskri a u me se zapsali jako jeden z tech "best movie couples". Jenze zasadni chyba je, ze tihle dva nejsou temi hlavnimi postavami, tim Romeem a Julii. Maria a Tony byli (aspon podle me) desne otravni, kdyz neco rekli, jenom sem kroutila hlavou. Hrat neumeji, ocividne Woodova ani zpivat neumi (ano, u pisni jenom hejbala pusou jak lekla ryba a jeji text zpivala M. Nixonova), porad si lamu hlavu tim, proc tam vlastne byli. Ovsem co se tyce samotneho muzikalu... scenu s pisni "America" jsem si pustila ctyrikrat :) Jo, je to proste jizda. Go, Sharks, go!! (22.05.2008)

Neuvěřitelná věc. Jako bez jakýhokoliv ušklíbnutí nebo ironickýho posměšku je tohle obří film a dost vtahující zážitek i pro osobu, co nad muzikálem většinou krčí nos i celou hlavu. Držet si to tempo první půlky, hajpuju to ještě víc. Kdykoliv hrajem na komediální nebo odlehčenější strunu, bavíme se o masterpiecu. Druhá půlka pak logicky leze víc do sladkobolného trpění a Ben Horne to nemůže uhrát. Ale furt vod nakrčenýho nosu platí, že neuvěřitelná věc a zážitek jak tele. (31.07.2018)

Tak úchvatně naivní snímek se opravdu jen tak nevidí. Čert vem, že to je jen další z milionu přepisů Romea a Julie - fantastická atmosféra 50./60. let z tohoto muzikálu skutečně doslova dýchá, nádherná hudba pak celý dojem jen podtrhuje. Plně chápu každého z těch deseti Oscarů. Možná s tou chválou přeháním, ale nic jiného k tomuto počinu snad ani říci nelze. Je to zkrátka klasika a jedna z neodmyslitelných povinností filmového diváka. (20.10.2011)

Historicky prvý muzikál, ktorý hodnotím takmer plnou známkou. Iste, legende menom West Side Story sa dá vytknúť mnohé (začal by som maskérom Natalie Wood a aj k jej hereckému prejavu, ktorý mi pre tak zásadnú postavu v srdci príbehu prišiel miestami monotónny a bez príslušného želaného náboja, by som niečo našiel), ale jeho klady prevažujú až veľkolepým spôsobom. Navyše je jedným z tých muzikálov, ktoré nepotrebujú silné posolstvo na definitívne stvrdenie svojej nadčasovej kvality, ale úplne im postačuje jednoduchá aktualizovaná adaptácia Rómea a Júlie v kulisách newyorského West Sideu - zakázaná láska skúšaná osudom (plus jednoduché postranné motívy súvisiace s modernizáciou - prisťahovalci tmavšej pleti, pouličné gangy, americký sen na vážkach). Hlavným esom v rukáve je však kamera a hudba s vynikajúcimi výstupmi. Daniel L. Fapp je obrazový mág a s citom tvorí pre Wisea premyslené kompozície, v ktorých pre vytvorenie jedinečnej dobovej atmosféry na seba vŕši jednoduché detaily a symboly (prádlo, rebríky, balkónové schodiská, ploty) vo vybranom priestore sršiacom živými farbami, čím robí každý záber unikátnym. Čo je však omnoho dôležitejšie, je choreografia (fungujúca na rovnakom princípe ako obraz, teda plynulé vŕšenie jednoduchých prvkov a krokov až do uhrančivo komplexného harmonického súznenia hudby a pohybu, ktoré sa stáva opojným. Zároveň úroveň a tempo choreografie pôsobí ako prvok odrážajúci odlišnosť sebavedomých Tryskáčov a temperamentných Žralokov, a momentálnu náladu a myslenie postáv, čo vrcholí až v rytmickom súboji medzi rozumom a impulzívnym chovaním v záverečnej tretine v garáži) a množstvo nezabudnuteľných songov (za všetky spomeňme aspoň legendárnu pieseň Maria, ktorú raz počul hádam každý, alebo rovnako perfektnú satirickú skladbu America a samozrejme výstupy s nimi spojené) v sprievode fenomenálnej Bernsteinovej hudby. Úprimne, nečakal som, že skutočne bude mať West Side Story dejový vývin až natoľko sa pridŕžajúci Rómea a Júlie, takže ma posledná tretina zasiahla silnejšie, než som čakal a takmer som siahol po plnom počte. Mimochodom, overture, počas ktorého je 4 minúty (!!) skúšaná divákova trpezlivosť za absencie bežných úvodných titulkov a len zvláštneho obrazca na plátne, za ktorým sa mení len farebné pozadie a my môžeme iba hádať (tí múdrejší sa dovtípia), čo by to tak mohlo byť, je perfektný vtip :-) A nasledujúce letecké zábery New Yorku prekrásne. Toto si niekedy určite zopakujem, a pevne dúfam, že opäť na plátne, kam tento muzikál, právom ocenený 10 Oscarmi, patrí. 85% (01.08.2014)

Původní West Side Story je pořád výborný snímek, ale stále si trvám na tom, že Spielbergova verze je mnohem lepší. Wiseův a Robbinsův film nezapře divadelní původ. Sice je to tvůrčí záměr, který respektuji, ale čas v tomto směru je dost nemilosrdný. Naprostá většina scén se odehrává v tmavých interiérech, do exteriérů zavítáme jen výjimečně. Přitom začátek s leteckými záběry na New York a na hřišti je geniální a patří k nejlepším filmovým úvodům vůbec. Herecké výkony samozřejmě odpovídají době vzniku - jsou v mnoha pasážích divadlem před kamerou a ne vždy působí tak, jak bylo zamýšleno. Platí to i o scéně prvního setkání Tonyho a Maríe, které vyznívá dosti naivně. Pak už se to naštěstí zlepší. U kamery je nejlepší zmíněný začátek - ty letecké záběry jsou dodnes famózní, ale pak už je kamera víceméně statická, přitom látka si přímo žádá více rozpohybovaných a dynamických záběrů. Pokud jde o písně, ty samozřejmě vůbec nezestárly, Bernsteinova hudba a texty Stevena Sondheima jsou nepřekonatelné, stejně jako choreografie a luskání prsty, které k West Side Story patří. Navzdory výše řečeným výtkám patří původní West Side Story stále k muzikálové klasice, kterou by měl rozhodně vidět každý. Pak už záleží na vaší shovívavosti, ale v každém případě platí, že bez tohoto West Side Story by nikdy nevznikla geniální Spielbergova verze. (16.07.2023)