Vojna a mier III
Voyna i mir III: 1812 god
War and Peace: Part III
Obsahy(1)
Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Vlastně je to skoro hodina a půl jedné bitvy. Ale natočené tak, že tahle půldruhé hodina nemá konkurenci. Nelze srovnávat scény, v nichž se přes sto tisíc statistů podřizuje vůli jednoho režiséra a vytváří giantickou historickou fresku, s ničím, co by se tomu podobalo. Vyčítat filmu zdlouhavost nebo snad nějakou dějepisnou nepřesnost, by bylo hledáním pih na tváři královny krásy. ()
Impozantný megafilm, ktorý rozhodne nenudí. Druhý diel bol o mieri, nebol dlhý, bol o láske a rozjímaní nad životom. Tento je skôr o rozjímaní nad zmyslom vojny, ale je tam aj láska k životu. Dnes by sa nielen kvôli zvieratám taký film asi nenatočil, veľké zástupy komparzistov by boli nahradené počítačovou technikou, ale proste sfilmovanie bitky u Borodina sa môže porovnávať s bitkou pri Waterloo, tiež od Bondarčuka o tri roky neskôr, no i s dnešnými filmami, proste od kamery, cez monológy, dialógy, efekty, celú výpravu a atmosféru je to jeden nádherný emotívny a pritom vôbec nie dlhý film. Mnohé reči boli akoby odo mňa, tie vlastne nachádzam v celej sérii a to som doteraz knihy o tom nečítal. Klobúk dole pred týmto filmom a jeho účastníkmi. ()
Bondarčukova gigantománie rozpoutaná naplno. Něco takového už nikdy nikdo nenatočí. Je to prostě znát, jestli po scenérii pochoduje 100 000 chlapů nebo jen pixely. Přesto nutno říct, že co do působivosti kratší scéna z prvního dílu z Bitvy u Holabrunnu/Schongrabenu je intenzivnější a atmosféričtější. I tak toto a Waterloo by měly sloužit jako ultimátní měřítko pro jakoukoli rozmáchlou filmovou bitvu. Zajímavý je dvojznačný přístup k válce - odsuzování válečných krutostí i zjevná fascinace bojem a statečností zároveň. ()
Třetí díl nadupané tetralogie je zcela jistě ten nejválečnější. Pohled na bitevní pole, kde je v pohybu několik tisíc lidí je prostě pohled, který se člověku častokrát nenaskytne. Opět nechybí jednoduše řečené úvahy Tolstého, které jsou ovšem vemi silné. Opět vše doprovází úžasná hudba. Není skutečně moc co vytknout. Natočit něco takového v roce 1967 - to je prostě typické megalománské Rusko. 4* ()
Těžko hodnotit nějaké vedení příběhu, protože žádný nebyl. Sledujeme vlastně jen hodinovou bitvu, z ostatního děje knihy jen drobečky. Žádný vývoj osob, žádné zajímavosti, jen naprosto megalomanské manévry na desítkách čtverečních km v jednom záběru střídané pyrotechnickými a kaskadérskými orgiemi zblízka... nejdražší filmová bitva všech dob. Trochu málo, ale poslední dobou jsem shovívavý... ()
Galéria (22)
Fotka © Mosfilm
Reklama