Star Trek

Negativní reakce na první Star Trek Film nejsou fér. Je totiž narozdíl od svých následovníků i předchůdců dost výjimečný svým vyzněním a nabízí konečně také jakýsi myšlenkový přesah, který by měl být vlastní každé pořádné science fiction a já se skoro nebráním přirovnání prvního Star Treku k Vesmírné odysee, i když po ní pokukává jen po očku. Je tu výborná pointa, kterou jsem sice frajersky odhadnul už dávno před odhalením, ale i tak zapůsobí. Navíc je tu první zjevení jednoho z nejlepších hudebních témat filmové historie. Pokud bych bral hudební souboj mezi celým Star Trekem a Star Wars, tak to sice Jerry před Johnem jasně prohraje, ale hlavní téma má Star Trek podle mě lepší. (16.06.2007)

Před nějakými patnácti lety byl toto jeden z prvních sci-fi filmů který jsem kdy viděl a už tenkrát mě nadchnul. Teď jsem ho viděl podruhé... a vůbec nic se na tom nezměnilo. Snaha o připodobnění k Vesmírné Odyssey je tu místy až příliš zjevná, ale nejde o nic jiného než styl, ve kterém záleží hlavně na působnosti a síle myšlenek které ty filmy prezentují, než na rychlém tempu a dynamice. Atmosféra by se tu dala krájet v každém pozvolna plynoucím záběru, vizuálně nezestárnul film takřka vůbec a děj s originální pointou je stále stejně úchvatný, jako v době premiéry... a to je něco, k čemu už se žádný z novějších Trekovských filmů ani nepřiblížil. Takhle má vypadat Star Trek - ne jako ta o třicet let mladší digitálně akční komedie. 9/10 (03.10.2006)

STAR TREK MEETS SPACE ODYSSEY. Poctivá space opera s dobrou zápletkou a výtečnou pointou i závěrem. Je to sice zbytečně dlouhé a roztahané, ale děj je sympaticky hutný a seriózní, dlouhé fetišistické velkolepé obrazové kompozice mi vlastně vůbec nevadily (hlavně díky nim je znát rozpočet a přišly mi dost opojné) a parádní Goldsmithova hudba to táhne hodně nahoru. Především kvůli vyústění pro mě o chlup lepší než mírně přeceňovaný KHANŮV HNĚV. 70 % (09.07.2013)

přestože i následující startrekové filmy budou patřit k dobové špičce v rámci svého žánru, ten první si vysloužil místo mezi nejlepšími fantastickými filmy všech epoch. zhlédl se v bezprecedentním úspěchu Lucasových Star Wars, volně navázal na již v té době kultovní seriálový Star Trek, ale nejvíce ze všeho jako kdyby se inspiroval u Kubrickovy fenomenální 2OO1: Vesmírné odysei. platí to nejen o kromobyčejně pomalém tempu odvíjení děje, které - stejně jako u Kubricka - dává vyniknout lyrizujícím průletům vesmírných lodí, stanic a orbitálních modulů prázdnotou kosmu a ještě hmatatelněji dovoluje pocítit Goldsmithovu geniální hudbu, ale i o volbě tématu: pro nejlepší sci-fi filmy typický motiv střetu s neznámem, jaké dalece přesahuje dokonce i člověka budoucnosti. díky velice detailnímu a originálnímu produkčnímu designu (Andrew Probert je génius na svém místě a umělecké nadání Roberta McCalla nelze zpochybnit), Trumbullovým bezkonkurenčním schopnostem svého času nejlepšího tvůrce speciálních efektů, Wisově zkušené režii a snad i postřehům konzultanta Isaaca Asimova představuje antagonista filmu entitu dokonale cizí a nepovědomou, záhadnou a znepokojující, gargantuovsky rozlehlou a nepředstavitelně silnou. /// paradoxně právě bezdějové okamžiky jsou nejsilnějšími momenty filmu: dlouhé, geekovsky opojné, uchvacující záběry na Enterprise v suchém doku, dechberoucí průlet kolem gigantické cizí lodi a pozdější exkurze jejím nitrem. /// ač to lze vnímat jako klad i zápor, na rozdíl od Kubricka a jeho černého monolitu se Star Trek: Film vydává cestou postupného zodpovídání pokládaných otázek a odhalování mystérií, během čehož diváka zaplavuje udivujícími obrazy, znepokojivým burácením varhan (respektive blaster beamu) a subtilními hereckými výkony, které spíše jen chytře naznačují pocity a pohnutky postav. v nejlepším startrekovském duchu jsou osudy známých postav důmyslně propleteny jeden s druhým jako i s epickým konfliktem ohrožujícím celé lidstvo. na vztazích hrdinů a každém z jejich drobných, osobně motivovaných rozhodnutí záleží úspěšné rozvinutí celého toho relativně komplikovaného dějového spletence, v němž má takřka každá postava svou významnou úlohu, svůj vlastní konflikt a vlastní téma. skoro se ani nechce věřit, že film, který původně ani filmem být neměl, se těší tak důvtipnému a intelektuálně podnětnému scénáři. svým způsobem až mystický, ba duchovní snímek o bohu, který se vydal hledat svého stvořitele a našel ho v člověku. (17.12.2012)

Takovéto filmy už se dnes prostě netočí. Kdo by si totiž dnes dovolil několikaminutové sekvence prohlídky vesmírné lodi, byť vyšperkované skvělou goldsmithovou hudbou? Triky jsou z dnešního pohledu bohužel hodně staré, až úsměvné, nicméně přes to se dá přenést a atmosféru to nijak zvlášť nekazí. Příběh samotný se závěrečným "šokujícím" odhalením není úplně originální, ale jako jeden z dílů skládačky do výsledného dojmu zapadá více než dobře. Pro dnešního diváka je však takto výpravné sci-fi bez vlastně jediné akční scény naprosto unikátním úkazem. Zajímalo by mne, kolik by v dnešní době na podobný film přišlo do kina diváků. Já bych klidně zašel. (21.01.2016)