Niekto tam hore ma má rád

Paul Newman se do toho primitivního rozevlátého výblitku ulice převtělil naprosto bravurně a Steve McQueen si tu odbyl svůj celovečerní debůtek jakožto Newmanův souputník Fidel, jehož druhý nejoblíbenější úd je kudla. Ono je to celé vskutku énrobýv, chci říct výborné, žádná úsečná mlátící epizodka, nýbrž jeden pořádný flák biografie s důstojně zdviženým nosánkem a výbušným pravým hákem. První polovina je mile klukovská, druhá mile tápavá a všude okolo jsou milé výměny zlomených čelistí v propoceném ringu. Někdo tam nahoře tě má rád je takový domnělý předskokan Scorseseho Zuřícího býka, přecejen v těch miloučkých padesátých letech se odpudivé excesy buldočího ksichtu nemohly ukázat v takovém světle jako o tři desetiletí později, ale co naplat, stejně je to výborný film. (04.04.2013)

Přes skutečně letité datum natočení snímku, si příběh Rockyho Graziana zachoval kvalitu až do dneška. Hlavně vykreslení hloubky hlavní postavy a adekvátní newmanovo herectví, jenž se zde snažil, seč mu síly stačily, napravit předchozí údajně nepovedený Stříbrný kalich, činí i dnes z Někdo tam nahoře mě má rád výbornou podívanou. Potěší i minirole (pár minut v úvodu) pro začínajícího Steve McQueena. Vyzdvihnout skvělého Newmana, ale musím ještě jednou, jelikož tu rozervanost hlavního hrdiny mu opravdu uvěříte. "Don't worry a thing Ma". Modernější a daleko rozmáchlejší sportovní filmy se na tuhle klasiku nechytají. (20.11.2017)

Nejen proto, že tam nahoře ho měl někdo rád a že už chtěl udělat tlustou čáru za minulostí, přestat být problémovým klukem z ulice, který je v nápravných zařízeních jako doma, ale i proto, že poznal, že někdo tady dole ho má rád, vyrostl z bezperspektivního mladíka Rockyho Barbelly boxer světového formátu - Rocky Graziano. Graziano jako to italské víno. Ulice mu byla v dětství domovem a společnost mu dělala starostlivá matka a sestra, otec s láskou k alkoholu a zhrzený nenaplněným snem o titulu mistra světa v boxu, pouliční gang a problémy, které se za nimi táhly. Získal zde však jedno - pravačku - která se v nenávisti měnila v dynamit a uzemňovala protivníky jako na běžicím pásu. Paul Newman ztvárnil postavu tohoto boxera takovým způsobem, že mu věříte naprosto každý jeho pohyb, grimasu a vyřčenou větu. Jako kdyby nehrál cizího člověka, o němž si něco nastudoval ve scénáři, ale jakoby hrál sám sebe a představoval příběh, který sám prožil. Až na jednu jedinou postavu (parťáka z lochu) jsou zde všichni v Rockyho okolí velmi sympatičtí a obdiv patří charakteru jeho ženě a kolegům z týmu, kteří při svém svěřenci stáli za všech okolností. Výborný film za 4,5* zaokrouhlených na 5*. (21.01.2012)

Je to spíš komedie, protože i ty ne úplně veselý momenty jsou podány úsměvným způsobem. A některý pasáže jsou fakt kouzelný - armáda, první rande, kino, Norma přidržující lampu, Norma na tréninku, zápasy...Newman coby Graziano má dokonale "řízkovsko-balíkovskou" mluvu a řeč těla (i když na to tlačí až moc...sorry Paule...)a vůbec je to celý milý (je s podivem, že přízvisko "milý" používám v souvislosti s boxem, ale ono to o boxu opravdu tak je a není zároveň). Ale co: Don't worry about a thing. (26.05.2010)

Takto to umí jenom v Hollywoodu. Vezmou ojedinělý šťastný konec a udělají z něho biják o naplnění amerického snu. A vlastně tu historii nijak moc nemění, protože je to obyčejný banální příběh hlupáka, který tak dlouho rozbíjel všem okolo sebe hlavy, až si toho všimli i boxerští bossové (Dává silné rány - Tak mu je vrať. Je to legální). Ano, Rocky není zrovna moc inteligentní (IQ se limitně blíží nule), a tak výhrou filmu je Newman, který z něho dokázal udělat sympatického burana se zlatým srdcem. A komu tehdy záleželo na těch vedlejších postavách (McQueen ohánějící se kudlou), kteří skončí buď mrtví, nebo v Sing Singu?To až Scorsese začal programově točit filmy o těch bezejmených loserech doprovázejících Rockyho na začátku jeho cesty. (28.01.2011)