Strašenie

Vcelku nadprůměrný retro horor, na kterém se bohužel zub času zčásti podepsal. To mu ale nebrání diváka zaujmout svým dobře budovaným napětím, které je podpořeno bezvadnou kamerou a prací se zvukem. Jako jeden ze záporů vidím herečku, která hrála hlavní postavu, lezla mi neuvěřitelným způsobem na nervy- nesympatická, afektovaná, infantilní až chvílemi lehce retardovaná. Ostatní herci byli v pohodě. 75% (18.08.2012)

Bál jsem se, že usnu, a bál jsem se právem. Velké zklamání, které částečně přičítám na vruh nesourodé skupině čtyř hlavních postav, částečně faktu, že se ve filmu kromě solidního dupání a bušení nic zásadního nestane. Od Eleanor čekáte nějakou zásadní akci, ale to co přijde na konci mi připadalo spíš, jako když už tvůrci nevěděli jak tenhle trapas skončit. K vizuálu domu a trikům bych měl jenom poznámku, že herci před skutečným domem (který je v některých záběrech, když zrovna za ním neplují nakreslené mraky) nikdy ve skutečnosti nestáli, a je to příliš okatě vidět. (13.08.2013)

Byť se film honosí přízviskem klasika, notně nám zestárnul. Výborná je dynamická kamera, strašidelný dům s labyrinty chodeb, černobílé expresivní obrazy s často děsuplným nasvícením postav, předmětů, interiérů. Rovněž samotné strašení, spočívající ponejvíc v úděsných zvucích, je vydařené. Jedna z nejlepších scén - dvě ženy sedí na posteli a venku je něco, co se chce dostat dovnitř. Během významných záběrů na hlavy rozličných soch a andělů jsem čekal, kdy se tyto pohnou, otočí... Napětí filmu však sráží rozvleklé dialogy, jakési tlachání o ničem. Konec je vcelku očekávaný, jiný snad ani být nemohl. O rok starší Karneval duší je mnohem strašidelnější... (13.02.2012)

Vystrašit diváka snad chtěli už hned první filmem i bratři Lumiérové. Od té doby se to s filmem táhne a každou filmovou dekádu určuje, kam až byl film se strašením schopný zajít. U filmu Strašení jsem na ono strašení byl opravdu hodně zvědavý. Námět byl více než dobrý. Je ale vidět, že už jsme v naprosto jiné době, protože to, co se tady odehrává mělo se strašením pramálo společného, leč atmosféra nebyla vůbec špatná. Jen škoda, že hlavní postava byla strašně afektovaná a profesor barákem korzoval, jak kdyby mu byly všichni duchové domu u prdele. (08.04.2016)

Aby se stal dům další, potažmo hlavní postavou ve filmu, musí umět strašit. To tenhle neumí, protože nechápe základní věc, že největší strach vyvolávají diagonály, tedy schody na půdu, nebo do sklepa. V tomto filmu se ale pracuje výhradně s pohybem po jednom patře, a pokud se přece jen směřuje po vertikále, skončí to točitými schody jak z Vertiga (kde to díky mysterioznímu thrilleru fungovalo, ne tak zde na půdě hororu), a ke všemu tyto schody nejsou oddělené podlahami, ale „visí“ v celé místnosti, aby vynikl kubisticko-expresionistický pohled kamery z rohu místnosti. (26.08.2008)