Strašenie

Vcelku nadprůměrný retro horor, na kterém se bohužel zub času zčásti podepsal. To mu ale nebrání diváka zaujmout svým dobře budovaným napětím, které je podpořeno bezvadnou kamerou a prací se zvukem. Jako jeden ze záporů vidím herečku, která hrála hlavní postavu, lezla mi neuvěřitelným způsobem na nervy- nesympatická, afektovaná, infantilní až chvílemi lehce retardovaná. Ostatní herci byli v pohodě. 75% (18.08.2012)

Černobílé provedení a do mozku se zařezávající hudba dokáží místy vytvořit zajímavou atmosféru, ale jinak je to zbytečně dlouhý a zbytečně moc ukecaný film. Pořád jsem si říkal: „Tak, teď už se na okraji záběru něco pohne,“ nebo „Už konečně se něco stane“. Nepříjemné bouchání, vynikající „tvář ve zdi“ a prohýbající se dveře jsou dobrý kousky, jejich problém však je ten, že naladí na něco, co pořád nějak nechce přijít. Jako přípravka a lákačka dobrý, ale když člověku dojde, že to je zřejmě všechno, ztratí to ten lesk. Ale částečně mou chybou asi je, že mě ten film uspal natolik, že jsem to tak 20 minut před koncem vypnul a šel spát a tak jsem možná o to nejlepší přišel. Ta hodina a půl ale byla dost nezáživná. Snad příště. Jinak to v komentáři docela dobře vystisl Isherwood, s tím bych souhlasil. 2,5* (22.06.2009)

Parádní horor u kterýho se člověk může i v dnešní době bát ale i tak mám k němu hodně výhrad. První je hlavní hrdinka. Což o to hraje výborně jako ostatní herci, u kterých nemám co vytknout, ale to její věčné mluvení sobě samotné je po chvilce otravné a spíše filmu ubírá. Další mínus je pro mě kamera, ty úhly kamery a nájezdy... Jsou výborné jako dkybych hrál Silent hill ale některé jsou spíše otravné a nedávají divákovy moc co nabídnout. Atmosféra je hodně dobrá, to sídlo bylo samo o sobě dost strašidelné a když se k tomu dodalo co se v domě stalo tak film uměl příjemně naježit chlupy na zádech. Film je to hodně dobrý ale nemůžu i kdybych chtěl dát 5*. (03.12.2013)

Strašenie je cvičenie. Technické cvičenie narábania s kamerou, s rôznymi uhlami, s tieňami, zoomovaním a deformovaním obrazu. Takže odporúčam začínajúcim kameramanom. Popri scenári si najviac na filmoch všímam ich atmosféru, ktorá je prostriedkom na vcítenie sa do príbehu a jeho prežívanie. V tomto filme je síce dokonalá, lenže onen scenár už po rokoch pôsobí mierne naivne a príbehu podľa mňa nepomáha nesympatická hlavná postava a obsah jej monológov, ktoré sme si mali radšej domyslieť, takto rušia. Strašenie je metafora výčitiek svedomia ohľadom smrti matky Eleanor a hľadania jej domova. Asi som nemal očakávať strašidelný horor, bol by som viac spokojný. Ono už dnes sa báť pri 50 rokov starom filme nie je jednoduché. Nejaký ten tieň ducha, alebo ľakačka by neboli na škodu. (27.07.2012)

Pri sledovaní tohto atmosferického starého hororu ma napadla jedna vec a to tá, že máloktorý film sa uberá zlatou strednou cestou. Zatiaľ čo súčasné horory sa utápajú v povrchnej krvilačnosti bez štipky príbehu a emócií, tak staré horory sa podriaďovali dobovým konvenciám, nadprirodzených tajuplných dejov sa dotýkali len náznakovo a veľakrát víťazila prehnaná dialogizácia. Strašenie možno prirovnať k Hitchcockovmu Psychu - obom týmto skvostom uberá tempo prílišná ukecanosť postáv a postavy detailne vysvetľujú aj to, čo si divák dokáže domyslieť aj sám - považovali divákov v minulom storočí snáď za intelektuálne nespôsobilých?! Psycho vo mne vďaka kultovým scénam zarezonovalo o niečo viac, ale Strašenie je v niektorých pasážach desivejšie a odvážnejšie. Gotický zámok, sugestívne zafarbenie a komorná strašidelná atmosféra sa postarali o vynikajúci filmový zážitok. Jednu hviezdu strhávam len za príšerne hysterickú Julie Harris, ktorú si v scenári mohli odpustiť. (22.10.2011)