Strašenie

Pěkná starší duchařinka, která vlastně, narozdíl od remaku, duchařina až tak není. I přes hustnoucí atmosféru zde s ní Wise pracuje podle hesla "člověk se nejvíce bojí toho, co nevidí". Což se mu daří a dokáže strach nahnat. Trochu mi ale habruje děj. To, se že velkou část filmu mluví by mi ani nevadilo, kdyby se ale tím mluvením něco řešilo. Diskuze mezi Dr. Markwayem a Eleanor mi trochu připomínal druhý díl Twilight. Tady Eleanor chce zůstat v domě, ale Markway nechce aby zůstala. V Twilight Bella chce proměnit na upíra, ale Edward nechce. Kdyby to bylo v pár větách, ok, ale ta diskuze probíhá vlastně celou druhou půlku filmu. K tomu Eleanor je sice zajímavá postavička, která v první půlce zaujme, ale v druhé půlce začne diváka hrozně štvát a přeje si, aby jí něco zabilo nebo aspoň umlčelo. Průběh děje a Eleanor v druhé půlce snímek hrozně sráží. Což je škoda, jelikož jinak se jedná o bravurní dílko z fantastickými záběry kamery, skvělou atmosférou a skvělými dveřmi. (29.04.2013)

Černobílé provedení a do mozku se zařezávající hudba dokáží místy vytvořit zajímavou atmosféru, ale jinak je to zbytečně dlouhý a zbytečně moc ukecaný film. Pořád jsem si říkal: „Tak, teď už se na okraji záběru něco pohne,“ nebo „Už konečně se něco stane“. Nepříjemné bouchání, vynikající „tvář ve zdi“ a prohýbající se dveře jsou dobrý kousky, jejich problém však je ten, že naladí na něco, co pořád nějak nechce přijít. Jako přípravka a lákačka dobrý, ale když člověku dojde, že to je zřejmě všechno, ztratí to ten lesk. Ale částečně mou chybou asi je, že mě ten film uspal natolik, že jsem to tak 20 minut před koncem vypnul a šel spát a tak jsem možná o to nejlepší přišel. Ta hodina a půl ale byla dost nezáživná. Snad příště. Jinak to v komentáři docela dobře vystisl Isherwood, s tím bych souhlasil. 2,5* (22.06.2009)

Byť se film honosí přízviskem klasika, notně nám zestárnul. Výborná je dynamická kamera, strašidelný dům s labyrinty chodeb, černobílé expresivní obrazy s často děsuplným nasvícením postav, předmětů, interiérů. Rovněž samotné strašení, spočívající ponejvíc v úděsných zvucích, je vydařené. Jedna z nejlepších scén - dvě ženy sedí na posteli a venku je něco, co se chce dostat dovnitř. Během významných záběrů na hlavy rozličných soch a andělů jsem čekal, kdy se tyto pohnou, otočí... Napětí filmu však sráží rozvleklé dialogy, jakési tlachání o ničem. Konec je vcelku očekávaný, jiný snad ani být nemohl. O rok starší Karneval duší je mnohem strašidelnější... (13.02.2012)

Výtečný atmosférický (ano, v tomto případě tohle slovo fakt platí jak málokde) gotický horor, pro někoho možná až moc velká konverzačka, ale naštěstí tam ty postavy nemlátí prázdnou slámu, ale svými dialogy vás přímo vtáhnou do děje (a moc se mi líbily ty jejich samomluvy, resp. jsem rád, že tím trpí i někdo jinej, ehm :-). A opět mě vycukal dětský pláč, pro mě nejsilnější scéna filmu (spolu s těma vykutálenýma dveřma). Retro to prostě zase jednou válcuje. (21.10.2014)

Pri sledovaní tohto atmosferického starého hororu ma napadla jedna vec a to tá, že máloktorý film sa uberá zlatou strednou cestou. Zatiaľ čo súčasné horory sa utápajú v povrchnej krvilačnosti bez štipky príbehu a emócií, tak staré horory sa podriaďovali dobovým konvenciám, nadprirodzených tajuplných dejov sa dotýkali len náznakovo a veľakrát víťazila prehnaná dialogizácia. Strašenie možno prirovnať k Hitchcockovmu Psychu - obom týmto skvostom uberá tempo prílišná ukecanosť postáv a postavy detailne vysvetľujú aj to, čo si divák dokáže domyslieť aj sám - považovali divákov v minulom storočí snáď za intelektuálne nespôsobilých?! Psycho vo mne vďaka kultovým scénam zarezonovalo o niečo viac, ale Strašenie je v niektorých pasážach desivejšie a odvážnejšie. Gotický zámok, sugestívne zafarbenie a komorná strašidelná atmosféra sa postarali o vynikajúci filmový zážitok. Jednu hviezdu strhávam len za príšerne hysterickú Julie Harris, ktorú si v scenári mohli odpustiť. (22.10.2011)