Strašenie

Dvě výtky: 1) Je to dlouhé. 110 minut je moc, zvláště proto, že to pravé ‚strašení‘ se rozjede až půl hodiny před koncem. Zbytek zabírají dlouhosáhlé dialogy o ničem, popř. o hrdinčině vztahu k matce, Freud by měl jistě radost. A za 2) Samotná hrdinka je sice solidně vyšinutá, bohužel ale do takového extrému (ukňourané monology), až to likviduje jakékoliv divácké empatie. Tudíž lepší tři hvězdičky s dodatkem, že po filmech Roberta Wise bažím i nadále, ten chlap v sobě něco měl. (08.08.2008)

Parádní horor u kterýho se člověk může i v dnešní době bát ale i tak mám k němu hodně výhrad. První je hlavní hrdinka. Což o to hraje výborně jako ostatní herci, u kterých nemám co vytknout, ale to její věčné mluvení sobě samotné je po chvilce otravné a spíše filmu ubírá. Další mínus je pro mě kamera, ty úhly kamery a nájezdy... Jsou výborné jako dkybych hrál Silent hill ale některé jsou spíše otravné a nedávají divákovy moc co nabídnout. Atmosféra je hodně dobrá, to sídlo bylo samo o sobě dost strašidelné a když se k tomu dodalo co se v domě stalo tak film uměl příjemně naježit chlupy na zádech. Film je to hodně dobrý ale nemůžu i kdybych chtěl dát 5*. (03.12.2013)

Noc + sama doma + podivné zvuky ve tmě (hrčení ledničky, praskání ve skříni...) - to je přesně ta atmosféra, kterou potřebujeme! Bojím se ještě teď, tak děsivý film se jen tak nevidí. Asi donutím své plyšové hračky, aby zkontrolovaly všechny skříně a tmavá zákoutí domu, než půjdu spát. Brrrr. Přidávám se k Royovi do fanclubu Roberta Wise. (23.02.2008)

Vystrašit diváka snad chtěli už hned první filmem i bratři Lumiérové. Od té doby se to s filmem táhne a každou filmovou dekádu určuje, kam až byl film se strašením schopný zajít. U filmu Strašení jsem na ono strašení byl opravdu hodně zvědavý. Námět byl více než dobrý. Je ale vidět, že už jsme v naprosto jiné době, protože to, co se tady odehrává mělo se strašením pramálo společného, leč atmosféra nebyla vůbec špatná. Jen škoda, že hlavní postava byla strašně afektovaná a profesor barákem korzoval, jak kdyby mu byly všichni duchové domu u prdele. (08.04.2016)

Po nějaké době opět snímek, který potěší, a to nejen proto, že jsem si jej pouštěla 21.10. a hle, v ději vyplyne, že se odehrává tentýž den.. Hlavní postava je lehce/středně/hodně těžce psychotická, záleží na tom, jestli jí zrovna straší na cimbuří nebo si jen povídá sama se sebou a tohle, spolu s nádherně strašidelným domem, dotváří atmosféru, která vám skoro nedá spát (po zhlédnutí filmu, ne při něm). (22.10.2014)