Den, kdy se zastavila Země

A Klaatu nemusel ani dlouho čekat na odpověď, už v průběhu vstupu filmu do kin se to mlátilo v Koreji. ~ Remake byla oproti tomuhle neskutečná sra... Jednoduché, s poselstvím, logickými kiksy, ale ty nikomu nevadily, o ně tu nešlo. No jo, takovýhle sci-fi se už dnes netočí :) :P (19.04.2014)

Hloupoučce naivní, ale zábavné. Lidi jsou tam kokůtci, který Klaatuovi hned po přistání začnou do ufa řezat letlampama. Gort a všechny ty efekty jsou skvělý. Mě se ta padesátková lacinost prostě líbí. A k tomu ještě ty ufo zvuky, no paráda :) Příběh je celkem solidní akorát mne naštvalo, že se Gort nepustil do pořádné destrukce. Finální vysvětlení jak to u ufonů funguje mi přišlo hodně debilní. Postavili jsme si ničící roboty, kteří nás při příznacích násilí zcela zničí. Nevim, nevim, ale film je to dobrej. (13.12.2008)

Kultovní záležitost, která se svým mírovým poselstvím poněkud vymyká většinové produkci americké kinematografie let padesátých... namísto rozdmýchávání ideologických rozporů mezi oběma bloky povyšuje nad obě ideologie myšlenku pacifismu. Což je ve srovnání s hystericky protikomunistickou Invazí lupičů těl daleko humanističtější. Dále mě zaujalo několik kultovních scén, které jsem viděl tolikrát zparodované v různých dílech (od Men in Black po Monty Pythony či dokonce Black Addera), ale nikdy jsem si neuvědomil, že odkazují na tuhle klasiku. To, že většina triků je samozřejně z dnešního hlediska přinejlepším směšná (robot Gort v latexových teplákách), na památnosti tohohle kousku nic nemění. Jestli o něj někdy zavadíte, dejte mu šanci, možná se nebudete zrovna skvěle bavit, ale jako zajímavé svědectví doby to určitě zaujme. (25.10.2006)

Od sci-fi z ´51s s tak béčkovým plagátom som rozhodne nečakal, že dostanem zaujímavé dospelé sci-fi, pri ktorom ma ani nenapadne sa pousmiať nad niektorými vecami (Gort robot z gumy), film pri ktorom som si znovu uvedomil akú silu má správny zvuk vo filme. Cítiť z toho tú atmosféru tých rokov aj prečo ten film vznikol a rozhodne nestratil nič zo svojho čara. Zhltol som ho ako malinu, napriek tomu že sa takýmto oldies vyhýbam. (04.01.2009)

Sci-fi z padesátých let? A jéje...to se tam zřejmě budou prohánět rosolovaté stvůry s větším počtem chapadel, než má divák nervů, a budou unášet, popřípadě požírat, náležitě fyzicky vybavené a spoře oděné krásky. Nikoli. Překvapivě civilní příběh o mimozemském vyslanci, jehož byste si klidně mohli splést s úředníkem u přepážky v bance, který na naši útulnou planetu toho času chlazenou studenou válkou a právě se vzpamatovavší z války světové přichází s vizí míru, vlastní nemálo styčných bodů s Heinleinovým Cizincem v cizí zemi a má hodně co říct i dnes. Ne-li více, protože tehdy byl svět alespoň v myslích většiny lidí jasně rozdělen a strany ostře vymezené, což se o současnosti věru tvrdit nedá. Den, kdy se zastavila země jsem viděla před hodně dlouhou dobou, ale uvízl mi přímo neoperovatelně. Spolu s vědomím - posíleným scénou na arlingtonském hřbitově - jak nesmyslné, neskutečné a absurdní se pouhým otočením úhlu pohledu mohou zdát věci, vůči kterým jsme otupěli tak, že se nad nimi vůbec nepozastavíme. (16.08.2007)