Poistka smrti

Vždycky mě hrozně zajímal starej noir z období války. Užíval jsem si ho hlavně z amerických detektivek a kriminálek z devadesátých let, které na tuto dobu absolutně odkazovaly. Když už jsem se ale do něčeho takového opravdu pustil, nějak jsem v tom nenašel to, co jsem si pod tím celou dobu představoval. A nejvíc mi chybělo cokoliv, co by připomínalo mystično a s tím spojenou atmosféru. (15.04.2016)

Jediný kdo může konkurovat ve filmech noir Billymu Wilderovi je zase jenom Billy Wilder. Tak například John Huston nebo Alfred Hitchcock dělali zcela vynikající snímky tohoto druhu - ale Wilder stvořil čistou, esenciální genialitu. Vždyť co jiného je i Pojistka smrti - film precizní v každém detailu: strhující vyprávění, výborně napsané postavy i dialogy (na scénáři se podílel Raymond Chandler - a je to znát), úžasní herci a fascinující kamera (díky které jsem konečně pochopil, co myslel Terry Pratchett, když psal v jedné Zeměploše, že existuje tisíc odstínů černé). Nikdy nevěřte ženám, které mají vřelý vztah k cynickým pojišťovákům! A pokud jste cyničtí pojišťováci, raději nevěřte ženám vůbec! (12.04.2005)

Velmi solidní noirová záležitost s ne příliš okoukanými tvářemi, avšak neméně kvalitními herci. Zručný režisér Billy Wildeer natočil opravdu zdařilý snímek, který má řadu vynikajících momentů. K plnému počtu hvězdiček nechybí mnoho. Scéna se sádrou na noze ve vlaku je perfektní a finále také nemá chybu. (21.04.2014)

Laska, nepohodlny manzel a TAKMER dokonaly plan, ako ho odstranit. Pomaly hustnuca atmosfera, hlavny hrdina ktory sa dostava do neodvratitelneho sledu udalosti a spolu zo sebou na tuto jazdu zoberie aj divakov. Uzasne dialogy a este lepsi voiceover. Masterpiece. Proste straigt down the line. That was it, Keyes. The machine really started to move, and nothing could stop it. (10/10) (18.05.2008)

„Bál jsem se, že by se teď mohla zhroutit, když jsme to provedli, ale byla skvělá. Žádné nervy. Žádná slza. Dokonce ani mrknutí oka...“ Jakožto člověk zatím nepříliš znalý žánru „film-noir“ se omezím jen na označení „brilantní krimi“. Pojistka smrti, snímek s tématem dokonalého zločinu, mě maximálně bavil. Ať už perfektní přípravou (moc se mi líbilo to s tou kartou a zvonky!) a následným provedením „nehody“, neustálým napětím a dusnem, kvalitními dialogovými výměnami (Walter-Phyllis, Walter-Keyes), jiskřením mezi ústřední dvojicí, nenuceným humorem či hereckými výkony. Tady se zastavím, odzbrojovala mě především „femme fatale“ Stanwyck, z jejíchž výrazů mě až mrazilo. Do teď jsem ji viděl jen ve Ztřeštěné a musím uznat, že jak komediální, tak vážnou polohu zvládala na jedničku a určitě ji musím ještě v něčem vidět. Film má v podstatě jenom jedinou menší vadu, a tou je konec, resp. slabších posledních cca 10 minut. Ale za prvé je úplný závěr mile symbolický a za druhé tvůrci mají pro diváka připraveno nejedno překvapení, čímž to publiku vynahrazují, takže ten plný počet Pojistce smrti přece jenom dám. „Kdepak máte ten obývací pokoj?“ – „Támhle, ale alkohol mají pod zámkem.“ – „To je v pořádku. Vždycky si nosím vlastní klíče.“ (20.04.2015)