Wang ming yuan yang

policajt, ktory odhali skorumpovanych policajtov sa da dokopy s najomnou vrahynou (Pat Ha), ktora zabila jeho manzelku (he?). zabijacka ma zalubu vo vystrelovani oci, nedajte sa pomylit jej vyzorom poslusnej manzelky z 50. rokov. scenky nocneho neonoveho HK boli super, ale to film asi u mna nezachrani pri celkovom jemne nadpriemernom hodnoteni (09.12.2013)

On the Run Alfreda Cheunga stojí poněkud bokem známějších kriminálek Johna Woo, Ringo Lama nebo společnosti Milkyway. Ani sám Cheung už na kvality svého nihilistického opusu bohužel nenavázal a přiřkl mu tak osud spíše náhodného diváckého objevu. Hlavní postava, detektiv Ming, je do problémů vtažen vraždou exmanželky, aby se po vzoru obdobných archetypů ocitl na seznamu podezřelých. Po zabijákovi, ze kterého se vyklube svůdná femme fatale, se rozhodne pátrat na vlastní pěst, ale díky tomu vyvolá řetěz násilností, které se zcela nemilosrdně nevyhnou jeho přátelům ani rodině a udělají z něj pronásledovaného štvance. Nálada snímku se zcela poddává tomuto osudovému překročení mezních hranic a tónové ladění plné opulentní barevnosti nočního Hong Kongu expresivně dokresluje rozpoložení postav a deziluzivní pohled na policejní instituci. S přibývajícími mrtvými Ming nabývá čím dál tím většího vykořenění, které v závěru vrcholí masakrózní pomstou proti čtveřici padouchů jsoucí téměř na hranici nadsázky. Právě konec svou exploatačností poněkud narušuje impresionisticky budovanou atmosféru zániku a magického genia loci nočního velkoměsta, o kterém píše ladynka (a které patří k tomu nejlepšímu, co jsem dosud z hongkongské produkce viděl), a nechává diváka v poněkud nejistém rozpoložení. Možná však pouze zakládá prostor pro druhé a o to zajímavější zhlédnutí. (09.05.2012)

Myslíte si, že jen v Hollywoodu dokáží natočit drsný film ze staré školy, jehož povrch je ostrý jako břitva? Krutý omyl, protože v Hong Kongu si mezi všemi mlátičkami a komediemi taky občas najdou chvilku pro pořádné kriminální maso. A On the Run splňuje požadavky žánru stoprocentně. Možná spíš stodvacetiprocentně, protože stát se hollywoodskému hrdinovi tolik co Hsiang Mingovi (Yuen Biao), asi by ten film zakázali. V prvních deseti minutách přijde o manželku, během úvodní půlhodinky ho dvakrát střelí do ramene (defakto na stejné místo) a to je jenom předehra k tomu, co se teprve stane. Ironií osudu jeho manželku zastřelil její současný milenec, Hsiangův kolega ze sboru, pan Lu (Charlie Chin), který spolu se svou partičkou zkorumpovaných policajtů ovládá obchod s drogami, kolektivní smích, pokročilé metody resuscitace vyslýchaných a mlácení přes zlaté stránky. Zkrátka schopnosti, bez kterých se hongkongský záporák neobejde. Možná bych ale neměl tolik plýtvat humorem, protože u tohohle filmu se opravdu nezasmějete. Scenárista a režisér Alfred Cheung tlačí hlavního hrdinu do nezáviděníhodné polohy, ve které se musí proti nepřátelům spojit se ženou, která zastřelila jeho manželku (Biao to sice laxně shrne stylem "Teď sakra nemůžu emigrovat", ale určitě ho to alespoň trochu naštvalo). Mezi nesourodou dvojicí se časem vytvoří pouto (ono když si navzájem párkrát zachráníte život, kapku vás to stmelí) a prostřelených hlav přibývá... Popravdě, docela mě překvapilo, že hongkongský film může hrát na takhle ostrou strunu... Cheungova gangsterka sice nedosahuje čistoty nejlepších Wooových opusů, ale v některých momentech je svou bezohledností vůči postavám dokonce trumfuje. Biao je pořezaný, postřelený, neholený a parádně naštvaný a jasně signalizuje každým pohledem, že není ten usměvavý sympaťák, kterého jsme dosud znali. Skvěle svůj part odehrál i Charlie Chin, který je chladnokrevně slizký, ale tekutina proudící v jeho žilách by snad ještě nějakou teplotu měla, na rozdíl od Pat Ha, jejíž hitmanka uchovává své emoce na úrovni dokonalé nuly. Perličkou pro znalce pak může být nenápadný Yuen Wah v roli jednoho z Luových poskoků. Jeho chvíle však přijde ve finále, kdy vystřihne nádherně expresivní herectví. Holt kvalita se pozná. Bojového umění se tentokrát nedočkáte, protože veškeré nesrovnalosti se tu žehlí střelbou (především headshoty) a těla některých postav ke konci připomínají řešeta. A ve chvíli, kdy už si budete myslet, že vás nic nepřekvapí, přijde velkolepé finále při kterém se budete cítit, jako by vás někdo chytil pod krkem a dusil vás. Závěrečný masakr Hsiang vs. Lu, při kterém je všechno povoleno, se dá srovnat s málokterou filmovou scénou. Pustit ho samostatně, asi by vás šokoval, ale po předchozím, více než hodinu dlouhém deptání, je už jen logickým vyvrcholením téhle olovem proložené deprese. 80% (20.04.2017)

Anglický název je On the Run a jde o jeden z tzv. "hongkongských noir" (Stephen Teo). Hlavní atrakcí zde není čistá akce jako např. u Johna Woo, ale ve středu pozornosti je město, v němž se děj odehrává. Je využito lokací k rozehrání jednoduchého, ale dynamického příběhu. Má také patřičně temnou noirovou atmosféru a nejednoznačné postavy, kde potěší např. uvěřitelný a tentokrát do lidí nekopající Yuen Biao. PS: Probouzí se tu také strašák roku 1997. (03.12.2007)

Yuen Biao vždy ve filmech exceloval po akční stránce, ale s hereckým projevem už to bývalo horší. O to větším překvapením pro mě bylo jeho spojení s režisérem Alfredem Cheungem. Bohužel tedy ne pozitivní, ale zato minimálně zajímavé. Téma smrti, rodiny, ale hlavně hongkongské identity s blížícím se rokem 1997 jsou podány po scenáristické i vizuální stránce opravdu hezky a i přes pro mě ne vždy zcela komfortní směřování a zakončení si film udržoval mou pozornost. Jen ten Yuen Biao mi tam prostě nesedl. Vnímám to jako svou chybu, jednoduše jsem se nedokázal odprostit od pocitu, že každou chvíli z poza rohu hlavní herec vyskočí a všechno zlo porazí. Hrát hlavní roli Andy Lau či Chow Yun-fat, bylo by mé hodnocení lepší. Což je zcela a jen můj problém a snad při opětovném shlédnutí nakonec dokážu film ocenit po všech stránkách. (13.02.2023)