Orlakove ruky

Opäť skôr expresionistický triler ako horor. V podstate sa jedná o kriminálnu zápletku a naozaj zaradenie filmu medzi horory je úplne mimo. Vzhľadom na rok vzniku prekvapuje nápad s prišitím amputovaných končatín či dokonca hlavy. Vezmime v úvahu že prvá svetová vojna ešte príliš v mysliach ľudí neodznela a stále po svete behalo množstvo ľudí poznačených vojnou práve tým, že im museli byť po zásahoch črepinami amputované končatiny.Práve vzhľadom k tomu na danú dobu odvážne tak ako povedzme pred pár rokmi Srbski film či ľudská stonožka. A ako pri všetkých filmoch zaujmú výkony hercov, proste nemá éra filmu má svoje nezameniteľné čaro. (30.05.2018)

Jakožto hororový expert musím konstatovat, že Wiene je totální břídil, který horor neviděl ani z rychlíku. Po odpadovém Kabinetu doktora Caligariho jsem od něho sice nečekal žádné zázraky, ale snímek Orlakovy ruce snad nemohl myslet vážně. Kdyby se jednalo o nějaký experimentální artový film, tak ještě dejme tomu. Ale označit ho za horor? Wiene postrádá jakoukoliv soudnost. Ani se mi nechce zbytečně plýtvat slovy na to, abych popsal, jak neskutečně špatným snímkem Orlakovy ruce jsou. Snad tedy jen toto: i horory Edwarda D. Wooda jsou oproti Orlakovým rukám mistrovským dílem. (10.07.2016)

Temná německá expresivní zábava. Nadaný klavírista při tragické nehodě přijde o ruce a jedinou možností, jak zzachovat jeho talent světu je transplantace rukou. Rukou zločince! Po krátké době se děj zvrátí očekávaným směrem, ruce se probudí a začnou žít svým životem. nakonec přijde očekávaný konec. Parádní psycho horror, vyšlo též jako knížka, která se mi zdála trochu lepší. (28.01.2008)

Conrad Veidt je herec, jakému ve 20. letech asi nebylo rovno. Ten jeho výraz, gesta a pohyby, to je prostě něco geniálního a nepřekonatelného. Film jsem viděl s nově dodanou hudbou Paula Mercera, která byla hodně svíravá a ponurá a dodávala snímku ještě víc temnou atmosféru než měl zřejmě původně. Taky mě fascinovaly ty děsivě prázdný interiéry. Jediné, co bych asi vytkl, je délka. Viděl jsem totiž verzi, která měla 112 minut a místy to bylo takový moc pomalý a roztahaný, ale to je asi fakt jediná vada na kráse. (01.09.2010)

Největší běsy se odehrávají v naší hlavě. Asi tak se dá vystihnout poselství nádherně temného a psychotického filmu o transplantovaných rukou. Ačkoli první polovina se lehce vleče, do nadprůměru ji vytahuje úchylný Conrad Veidt, kterému ty kladné hrdiny prostě nebaštím, to je psychopat jak vyšitej, tudíž není divu, že všechna hrůza v Orlakově hlavě je na plátně skutečná. Druhá polovina snímku pak nabírá grády a připoutala mě k obrazovce. Misantropický Orlakův otec, vražda, obživlý vrah Vasseur... zklamalo snad jen vyústění, já fakt čekal, že zabijákem bude Orlac. Ale to je problém můj, nikoli skvělého psychohororového filmu. (21.05.2013)