Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historicky první snímek oceněný Oscarem za nejlepší film vypráví příběh milostného trojúhelníku, když se dva mladí chlapci Jack Powell (Charles "Buddy" Rogers) a David Armstrong (Richard Arlen) zamilují do jedné dívky, Mary Preston (Clara Bow). Z obou rivalů v lásce se stanou přátelé, když po vstupu Spojených států do první světové války společně bojují proti Němcům jako bojoví stíhači. Za letecké bojové scény získal snímek druhého Oscara v kategorii nejlepší technické efekty. (contrastic)

(viac)

Videá (15)

Trailer

Recenzie (43)

Wiliem 

všetky recenzie používateľa

Tak nějak nevím ale jediné co se dá na snímku skutečně ocenit je to že po technické stránce je opravdu vzhledem k době vzniku na vysoké urovni. Tím ale má chvála končí, příběh je totiž až neskutečně kýčovitý, jednoduchý, místy nesouvislý, prostě skutečně jak když někdo v dnešní době natočí Pear Harbor, kde zapomenou na příběh a soustředí se pouze na efekty. Otázka je podíval bych se na film znovu, jednoznačná odpověď zní ne, takže tomu odpovídá i mé hodnocení. Jo a hudba je ve snímku naprosto otřesná. 50% ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Formálně zdařilý a s velkolepou výpravou natočený patetický předchůdce filmů o hrdinných a neprůstřelných Američanech bojujících proti zbabělým a neschopným Němcům. Wellman na mě po celou házel patos smíšený se sentimentem po lopatách, až jsem se v tom málem utopila. Tohle sladkobolné dílko plné nacionalismu vážně není pro mě. ()

Reklama

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Prvý film, ktorý získal Oscara za najlepší film, prvý film, kde sa objavila skrytá reklama, navyše film, ktorý stál dosť veľký obnos peňazí a ktorý vojnu neukazuje úplne zle, je tam až príliš veľa nadšenia, nacionalizmu, fanatizmu, nenávisti voči nepriateľovi, ktorého ani osobne nepoznajú, ďalej priam vražedných súbojov braných ako keby to boli hry, proste s niečím takým sa nedokážem stotožniť. Obrazovo a hudobne je to v poriadku si myslím, obrazovo je to teda fakt skvelé, ale to robí asi skôr tá nedávna rekonštrukcia. Navyše ako film s prestávkou to nie je napriek veľkej dĺžke otravné. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Historicky prvy drzitel Oscara za najlepsi film dostal paradny remaster (vratane novej hudby a sound designu od samotneho Bena Burtta). Doleziejsie vsak je, ze samotny kusok je uplna bomba v najlepsich tradiciach old school hollywoodu. Vacsinu stopaze tvoria epicke akcne sceny, postavy su sympaticke, pribeh dostatocne osudovy. Pri zaverecnej hodine som uplne zabudol, ze kukam na nemy film. Korunu potom nasadzuje strhujuca a maximalne dojimava dvadsatminutovka. Ked je totiz silny pribeh poucky o zube casu neplatia. 10/10 ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Velmi pěkný film. Není divu, že pár let po jeho vydání nějakou chytrou hlavičku napadlo, že by mohly filmy dostávat ceny. Stáří filmu prostě nevěřím. Efekty jsou naprosto kolosální a hudba Josefa Svatopluka Zámečníka se musí každému vrýt hrozně hluboko pod kůži. Samozřejmě pouze obrazně řečeno. Hudba se totiž vrýt ve skutečnosti nemůže vůbec nikam, neboť nemá rycí nástroj. Kdo ji neslyší, tak tomu už jistě metal rozežral sluch. Příběh byl moc pěkný a byl podán nevtíravou formou. Pětihvězdičkový byl tento film tak do roku 1960, čtyřhvězdičkový přibližně do roku 1980. Dnes to budou kvalitní 3*. ()

Galéria (48)

Zaujímavosti (14)

  • Vzdušné souboje, které jsou součástí filmu, byly natáčeny ručními kamerami připevněnými na letadlech. (raininface)
  • Námětem filmu Křídla (v československé distribuci uváděného pod originálním názvem Wings) se stala povídka Johna Monka Saunderse, jenž hrůzy války zažil na vlastní kůži. Ve válce bojoval i William A. Wellman, dosud nepříliš známý režisér laciných westernů, zato jediný hollywoodský tvůrce s osobní leteckou zkušeností (který si z Francie dokonce odnesl význačná válečná vyznamenání). (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Na rozdíl od literárního námětu film do příběhu uvedl atraktivní mladou ženu, o jejíž přízeň soupeří hlavní hrdinové, v podání nejpopulárnější herečky Paramountu té doby Clary Bowové. Ve své autobiografii „A Short Time for Insanity“ (Krátký čas pro šílenství) z roku 1947 Wellman píše: „…natáčení byla gigantická záležitost, jediný prvek, který jsme nebyli schopni kontrolovat, představovalo počasí.“ Režisér oproti dosavadní rutině trval na přítomnosti mraků v záběrech. „V pozadí je třeba mít něco konkrétního. Jen tak lze vytvořit neznalému divákovi představu rychlosti letadel v duelu a fotograficky je to také hned zajímavější.“ Není divu, že se Křídla stala monumentem v historii americké kinematografie. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama