Cinetracts '20

Organizátoři tohoto projektu vyzvali dvacet umělců, začínající i zavedené tvůrce, aby zachytili „ducha doby na vlastním dvorku“. Měli v plánu, že krátké filmy z různých koutů světa společně vytvoří „globální portrét“ roku 2020. Nápad byl inspirován projektem Cinétracts '68, kdy v roce 1968 skupina SLON sdružující různé francouzské filmaře v čele s Jean-Luc Godardem a Chrisem Markerem natáčeli „filmové letáky“ krátké a rychle natočené filmové reakce na politické a společenské otřesy toho roku. V souladu s manifestem Cinétracts '68 dostali i umělci tohoto projektu soubor pokynů, s nimiž měli pracovat. Filmy, které vytvoří, by měly mít dvě minuty, být natočeny za jeden den, veškerý zvuk musel být na záběrech původní a na dokončeném díle mělo být uvedeno datum a místo natáčení. Výsledek vám rozhodně nedá globální portrét roku, USA je zastoupeno víc než ostatní kouty světa, ale stojí za zhlédnutí. Každý to pojal po svém. Některé snímky reagují na politické události, jiné jsou více osobní, samozřejmě se tam projevuje i situace kolem pandemie COVID-19. Protože každý jsme jiný, tak se vám některé snímky budou líbit, jiné ne, další se vás nedotknou a možná vás některý hluboce zasáhne, a nebo taky ne. Mě oslovili dva filmečky. První od tvůrce Želimira Žilnika ze dne parlamentních voleb v Srbsku. Druhý od Charlese Burnetta, který sleduje cestu reverenda Herberta Greena po té co byl jako jediný svědkem popravy Roberta Halla, odsouzeného v Los Angeles, i když byly vážné důvody pro jeho nevinu. Guvernér zamítl odvolání z odkazem, že případ se dlouho táhne a nedbal ani na mezinárodní protesty. Je vidět že film je hraný, ale málem jsem uvěřil, že se skutečně stal. Proto jsem si zjistil, že toho roku bylo v USA popraveno 17 lidí, ale nikdo z nich v Los Angeles a nikdo toho jména. Byl to jen protestní film za zrušení trestu smrti, který se tváří jako reálný a ukazuje, co by se mohlo stát. (03.12.2023)