Obludy

Zrůdy jsou perfektní ukázkou pořekadla: "Nesuď knihu podle obalu!", aneb tělesně ("zrůdně) postižený člověk může být mnohdy více lidštější než kdejaká femme fatale či krasavec. Samozřejmě obsazením autenticky postižených lidí dosáhl Browning nepřekonatelného efektu, který vygradoval zejména v deštivé scéně při honu na Hercula a Cleopatru. Vůbec se nedivím, že film vyvolal takovou vlnu kontroverze a že si vysloužil přídomek "jeden z nejnebezpečnějších filmů". Zkrátka moc dobře odvedená filmařská práce, která mě niterně dostala. (16.01.2012)

Nakonec se těmi největšími zrůdami stali lidé bez handicapu! Všichni zúčastnění neherci u mě mají neuvěřitelný respekt, protože zahrát něco podobného asi nebylo zrovna dvakrát lehké. Film, při kterém si uvědomíte, jak moc je těžké žít s podobnými proporcemi a že vy si vlastně nemáte na co stěžovat. 85% (04.04.2008)

Tento ve své době kritizovaný horror vznikl dva roky před vznikem tzv. produkčního kodexu (1934), který ve filmech závazně reguluje sexuální narážky, zmínky o drogách či promiskuitě, zobrazení násilí apod. Scéna kdy zrůdy lezou v noci v dešti pod čtyřkolákem, nebo černoch vypadající jako mrož jsou vskutku děsivé. (21.12.2017)

Ou tak jsem si pro jednou ve své misi týkající se pamětnických filmů lehce naběhnul. Tenhle film šel bohužel úplně mimo mě podle obsahu jsem čekal nějakej fakt bizarní úlet a jako neříkám, že to není zajímavá přehlídka karikatur nejrůznějšího druhu a to nejen po stránce fyziologie, a chápu, že v době vzniku to mohlo vyvolávat kontroverze, ale mě to prostě nebavilo a místy i přes krátkou stopáž nudilo. Pravda od tý scény svatby až do konce to má docela grády, ale to ten film nespasí. Pro jednou zůstávám v nepochopení. Stane se...30% (25.04.2016)

Ve své podstatě banální milostný příběh, ve kterém je však všechno jinak než obvykle a také všechno jinak než se na první pohled zdá. Nabízí nejen přehlídku skutečných, fyzicky postižených "zrůd", ale také otázku, jestli právě ony jsou opravdu těmi zrůdami na než odkazuje název filmu. Protože zrůdné je tu lidské a lidské naopak zrůdné. Výborné, originální a neskutečně působivé i po osmdesáti letech. Plné nápadů a výborným způsobem, v několika detailech vykreslující postižené jako lidi s obyčejnými tužbami a obvylými lidskými slabostmi i přednostmi. Jako koentrast jejich běžného života nechybí ani mrazivé a vskutku děsivé finále, i když trošku hopem odbyté. Nedostatky doby, jako jsou třeba občas poněkud prkenné dialogy, nepříliš dynamická režie, zahozené a nevyužité nápady, situace a postavy, nebo i vinou prologu od počátku poměrně předvídatelný děj, jsou v tuhle chvíli nepodstatné. Ten film je prostě klasika, která funguje i dnes. (12.12.2012)