Obludy

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Tohle je něco, co má jako jedno z mála pořád ještě slušnou váhu i po všech těch letech, díky čemuž nemusím mít výčitky, že buď dávám vyšší hodnoceni za stáří, nebo že jsem to strhal, ale přitom ve své době to bylo parádní. Zrůdy na svém hodinovém prostoru rozjíždí creepy show, která končí pěkně děsivě, takže tady dávám s čistým svědomím čtvereček. 75% (23.06.2013)

We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150 (02.04.2008)

Klasika, ke které není moc co dodávat, ve své době šokující a nedá se říct, že by zub času výrazně nahlodal její působivost. Uvědomíme-li si navíc fakt, že Browning angažoval skutečné "zrůdy", tedy ve své podstatě neherce a srovnáme-li jejich výkon třeba s nefalšovanými mariňáky v Act of Valor či s hokejisty v Babovřeskách číslo 2, nemůžeme než smeknout klobouk nad přirozeností jejich vystoupení, byť samosebou měli výhodu cirkusové průpravy. Mezi Freaks a Act of Valor či Babovřeskami by se dalo najít i více styčných bodů, tím největším je ale zrůdnost všech jmenovaných, byť v různých odstínech významu. Freaks nám představuje zejména zrůdnost lidského počínání, Babovřesky jsou esenciální filmovou zrůdností a Act of Valor zrůdnou propagandou. A já vůbec nevím, jak jsem k tomuto komentáři došel. (17.09.2014)

Velice prostý a tezovitý film s jednoznačně danými charaktery, ale Browning si i přesto zaslouží maximální uznání za (na tehdejší dobu) perfektní filmařinu a hlavně za tu odvahu natočit něco takového a takovým způsobem (mám na mysli především ono obsazení skutečně znetvořených lidí) v první polovině 30. let - vždyť i dnes, na začátku 21. století, ten film působí místy opravdu šokujícím dojmem, a to aniž by se nějak očividně šokovat snažil! Takové nevšední a obdivuhodné tvůrčí jednání prostě nedokážu neocenit... 80 % (04.04.2008)