CODA

Americký nezávislý remake úspěšného francouzského filmu - a přesto jsem byl dojat. Osobně nechápu tu úpornou potřebu Američanů remakeovat úspěšné neanglicky mluvené snímky (jaky by nestačilo originální film kvalitně nadabovat), když kvalit originálu bývá málokdy dosaženo - tady jsem ale narazil na světlou výjimku - americký remake je subjektivně povedenější než jeho francouzský předobraz Rodinka Belierových. Důvody shledávám dva - jednak že jde o remake v intencích poetiky americké nezávislé kinematografie, který mi jakožto ,,žánr" sedí a mám ho rád, přesně tyhle typické Feel-Good Movies, a jednak taky proto, že narozdíl od frankofonní hudební oblasti mi je ta anglosaská anglicky zpívaná hudba mnohem bližší - a když na americké střední škole děti ve sboru zpívají písně od Davida Bowieho, je to i kus mého hudebního vkusu a mé hudební historie...narozdíl od francouzského rocku a popu... A když už se bavíme o hudebním filmu, nebo filmu inspirovaném hudbou, nelze se ubránit srovnání s šest let starým snímkem Whiplash, který se mi subjektivně moc nelíbil a dodnes jsem nepochopil ten hype kolem něj, navíc jsem ho vnímal spíše jako snímek skoro sportovní, ten souboj mezi učitelem hudby a jeho studentem, hudební výkony založené na drillu a tvrdém tréninku, bez emoce a prožitku, pak V rytmu srdce je jeho pravý opak - krásný a čirý snímek o HUDBĚ, ale i o jinakosti, obtížném období dospívání, emancipace dětí od své rodiny...a také o lidských handicapech a tělesných i sociálních omezeních...a v neposlední řadě film velmi humorný, kdy se o komediální rozměr stará především rybářská neslyšící rodinka v čele se svérázným otcem... (17.09.2021)

Poměrně věrný remake francouzské komedie Rodinka Belierových. Režisérka a scenáristka Siân Heder zejména víc rozpracovala vedlejší postavy a do rolí neslyšících vybrala herce, kteří sami neslyší, takže si můžeme užít výborného Troye Kotsura. Ten svým uvolněným projevem hodně přispívá k tomu, že scény ze života neslyšících působí autenticky. Ve skutečnosti autentičtěji než hlavní linie s Rubyinou pohádkově snadnou proměnou z ostýchavé outsiderky ve schopnou mladou zpěvačku. Bez trojice nestereotypních neslyšících postav by byla CODA jen další banální film o dospívání a cestě za (americkým) snem. Ústřední konflikt mezi rodinou a zpíváním není na dvě hodiny dost nosný a nevytváří velké napětí, protože tušíme, jak to všechno dopadne. Tvůrci kvůli zachování pohodové atmosféry sympatickým postavám nestavějí do cesty větší překážky. Naopak jim vše maximálně ulehčují. Ve škole Ruby zamilovaně pokukuje po spolužákovi. O pár scén později je zrovna s ním vybrána pro duet. Ruby si před přihlášením do sboru zpívala jen pro sebe. Přesto má od začátku vyškoleně znějící hlas. Podobně lehko mizí další potenciální komplikace. Rodina je při obchodování s rybami vykořisťována? Neva, začne ze dne na den podnikat na vlastní pěst. Ruby si nemůže dovolit platit další studium? Není problém, existuje přece stipendium. Klavíristka nezná píseň, kterou si Ruby vybrala? Určitě se včas objeví někdo, kdo ji zastoupí. Hlavně žádný stres. Rossiovi si jako nositelé výhradně pozitivních vlastností nezaslouží žádné velké trápení. Krom toho, že se živí rukama a neslyší, se o nich prakticky nic nedozvíme. Jako kdyby žili ve vakuu bez politiky, kultury či náboženství. Prostředí neslyšících příslušníků pracující třídy je jen plonkovou kulisou pro inspirativní příběh jedné teenagerky. Možná je ale stylistická opatrnost a podřízenost klišé účinným způsobem, jak širšímu publiku stravitelně představit život komunity, která se v médiích vyskytuje jenom vzácně. Každopádně, pokud CODA přes malou režijní invenci a minimální osobitost funguje, pak ne jako film o neslyšících (kteří představují jen stafáž v tuctovém příběhu slyšící protagonistky), ale jako dramedy, v níž je vše vypočítáno tak, aby to vyvolalo slzy nebo smích. 65% (31.03.2022)

Dokonalé vykreslenie rodiny, ktorá je hendikepovaná, no napriek tomu funguje perfektne. Aspoň pokiaľ sa pozrieme na fungovanie v jej vnútri. Pri konfrontácií s okolitým svetom naráža na svoje limity, vďaka ktorým je v mnohých ohľadoch obmedzená. Film však pekne poukazuje na to ako sa dajú obmedzenia mininalizovať, ak vás pochopí a príjme okolie. Rešpekt a porozumenie je potrebné z oboch strán. Mládá Ruby má talent, nie len na spev ale aj herectvo. Omnoho výraznejšie pre mňa ale boli postavy členov jej rodiny a učiteľa hudby, pána V. Výborný rodinný film plný humoru, lásky, pochopenia a všetkého čo má rodina stelesňovať. (23.03.2022)

Keby v jadre rozoberiem príbeh filmu "CODA" tak by som mohol zhodnotiť, že nejde zase o tak veľmi originálny projekt. V jadre je príbeh hlavnej hrdinky Ruby celkom klasický príbeh o dospievaní. No stačí urobiť pár zaujímavých elementov správne a vo výsledku sa dočkáte veľmi silného a ľudského filmu, ktorého srdce je po celú dobu na správnom mieste. A v tom sa skrýva jeho najsilnejšia stránka. Emilia Jones je veľmi presvedčivá a veril som jej asi každú scénku. Eugenio Derbez môže byť asi v akomkoľvek filme a stojí za to ho vidieť. A toto je opäť ďalšia rola, ktorú si tak trošku upravuje na mieru a dáva mu tak možnosť byť vtipní. Rodičia našej hlavnej hrdinky sú obaja vynikajúci. Hlavne sú veľmi vtipní a ich manželstvo pôsobí veľmi harmonicky. Robia si srandu zo svojho života a snažia sa vidieť vo všetkom to dobré. Najlepšie momentky sú pre mňa na konci filmu, no nechcem ich nejako rozoberať, lebo by išlo o celkom slušné spoilery. Takže to si asi nechám pre seba, no poviem aspoň toto. Kým väčšia časť filmu je podaná z pohľadu Ruby, tak na konci budeme môcť aj niečo pochopiť zo strany jej otca. A Siân Heder to urobila podľa mňa veľmi šikovne a inteligentne. Tie scénky ku koncu mi dali pocítiť, že ide o neuveriteľne ľudský film, aké sú v dnešnom svete potrebné. Ak ste ho ešte nevideli, pozrite si ho. Plným právom si to zaslúži. Hodnotenie: A (28.02.2022)

Nalajnovanej film od první do poslední minuty.  Asi neexistuje divák, kterej by neodhadl vývoj filmu. Budiž, ale spíš bohužel. Na druhou stranu to bylo na několika místech fakt vtipný a i když to nebyl můj šálek čaje, příjemně se na film koukalo. Oscara za nejlepší film roku bych tady vůbec nečekal, spíš lepší průměr za silný tři pecky. (02.04.2022)