Cizinec

Cizinec je skvělý noirový film nejen pro "hitcockovské" napěti, ale především pro poutavý až invenční vizuál, kterým se Welles stal bezesporu nesmrtelnou ikonou světové kinematografie. Přesvědčivé herectví jak E. Robinsona a pro něj typické role detektiva/komisaře, tak Orsona Wellese, který během filmu krásně ztvárnuje psychické hroucení a ztrátu půdy pod nohama v drobných mimikách a pohybech. Cizinec sice možná je v historickém kontextu lehce naivní, ale tomu neubírá na napínavosti ani v dnešní době. (20.11.2012)

The Stranger - Nelítostný souboj po "wellesovsku". Co to značí? Výbornou a notně temnou atmosféru (do mrtě naplňující ideál žánru film-noir...), (nad)kvalitní vizuál, byť lehce latentního charakteru (chce to více si všímat drobností), dynamický střih, skvělé herecké obsazení a výtečně vypointované finále na téma "Komu tiká ve věži". Vpravdě geniální filmař O. W. si nenechal ujít příležitost příležitostně a hlavně cynicky zavtipkovat (svastika mimoděk), pohrávat si s divákovým očekáváním či glosovat děj pomocí celé plejády originálních symbolů a znaků - pročež jeho styl obdivuji. Navíc jde o úžasně srozumitelný film. Nuže, Bravo! (03.10.2008)

Ač kvalitním filmem, Cizinec je zároveň ztělesněním mnoha filmařských postupů, které mi dnes chtě nechtě přijdou spíše úsměvné a velice zastaralé. Jednoduchý příběh vedený ve zběsilém tempu (které ještě zvýrazňuje i ve vypjatých chvílích přehnaně opulentní a úderná hudba) nedává moc prostoru charakteristice postav, jejichž vývoj je buď velmi čitelný (Loretta Young), nebo v podstatě neexistuje a je od počátku jasně daný (detektiv Robinson i záporák Welles). Napětí se daří budovat jen napůl, neboť konec je zhruba od poloviny filmu odhadnutelný, a Welles tak vlastně zaslouží velkou pochvalu za to, že i s chybějícím motivem záhady či momentem překvapení dokázal udržet mou pozornost jen chytrou hrou na kočku a myš, kdy se dlouho jen čeká na pravý okamžik pro nastražení pasti. Nejsilnějším prvkem filmu však zůstává, i vhledem k tomu, jak dlouho chystaná past nakonec sklapla víc než nepřesvědčivě, kostelní věž s hodinami, která nejenže měla pro vývoj příběhu důležitý význam, ale také poskytla prostor pro vskutku památné a nezapomenutelné finále... 65% (29.07.2015)

Fabule Cizince je sice malinko banální, ale se stylistickými prostředky žánru noir si režisér opravdu pohrál. Nápadité kompozice světla a stínu a perfektní práce s kamerou a mizanscénou ukazují lépe než slavný Občan Kane, jaký génius ve Wellesovi dřímal. Zajímavé je, že oproti klasickém detektivnímu schématu filmů noir známe vraha prakticky od začátku. To ale nebrání budování stupňujícího se napětí ve jménu nejlepších Hitchcockových filmů. Jako diváci jsme udržováni v očekávání, kdy se smyčka okolo Kindlerova krku utáhne. (18.01.2011)

Orson Welles je pro mě génius filmu. Nejen proto, že natočil něco jako "Občana Kana", ale především proto, že byl natolik schopným tvůrcem po všech stránkách. Ve filmu "Cizinec" naprosto exceluje herecky, aby režisérky pak vyvrcholil film téměř v duchu monster filmů. A projde mu to, stejně jako klasické tmavé stíny noir filmu. Místy je "Cizinec" ke konci díky kameře a obrazu skutečně hororovým zážitkem. (30.09.2014)