Spravedlnost pro Selvina

V prostřední části to trochu skřípe a v určité chvíli je to hodně předvídatelné. Přesto jako zamyšlení nad dvojakostí slávy a neuváženými sliby dokonalé. V úvodní části dokonalé detaily a hrátky (výměny mokrého hadru na hlavě, jídlo v restauraci a od Selvinovy matky), dokonalá výprava připomínající Juráčka... Pak však přijdou střihy, to, co mohlo zaznít ostrými satirickými šlehy, je učesáno, a soustředění na vyděračskou historku v závěru je zbytečně dlouhé. Ale celkově stále nadprůměr včetně hereckých výkonů. (10.07.2011)

"Z malé jiskry se rozhořel velký plamen." . . . Karel Čapek ve své tvorbě řešil mnohokrát téma zločinů a spravedlnosti, její formy a vykonávání. Svými nadčasovými postřehy dokázal předpovědět nejen hrozby 2. světové války (Bílá nemoc, Krakatit), ale ve své povídce "z kapes" Případ Selvinův vlastně i revoluční hnutí a protesty, probíhajících v 60. letech po celém světě. Byť samozřejmě filmová adaptace je ve všech směrech aktualizována, dle mého názoru však "čapovský" pohled na věc nezmizl, naopak hlavní myšlenka v tomto zpracování působí ještě silněji. Jako vždy u filmů nové vlny 60. let hodně působivá kamera, famózní hudba Zdeňka Lišky (jedna a ta samá melodie zní tu v různém tempu a pokaždé s jiným aranžmá) a z hlediska hereckého obsazení je pozoruhodné třeba obsazení mnoha hvězdných herců do krátkých "štěků" (Kemr, Holý, Somr, Šmída, J.Mareš, Brzobohatý, Vrchota, Lohniský), z nichž někteří nejsou vůbec uvedeni ani v titulcích. Obsazení pro nás neznámého německého herce Klause Schwarzkopfe do titulní role přineslo zajímavý pocit neokoukané tváře u filmového hrdiny, na kterého jen tak nezapomenete. Rovněž režisér Jiří Weiss vypraví originálním způsobem přes retrospektivu, vnitřní monology či komentáře hlavního hrdinu, uprostřed využije vložku s fiktivním dokumentem. Celkově na mě snímek dělá hodně silný dojem po všech stránkách, včetně výkonu mistra Rudolfa Hrušínského v další z rejstříků osobitých rolí kinematografie zlatých šedesátých /Spalovač mrtvol/. Komedii a smích ale zde opravdu moc nečekejte, spíše mrazivé psychologické drama. 95% (16.04.2017)

Noli tacere! Skvěle propracovaná psychologická studie, jejíž základ i přes všechny vnější aktualizace tvoří typický čapkovský rámec, je svým způsobem fatalistickým mementem mori, včetně toho, že oběť je současně vrahem sama sebe. Síla veřejného mínění a s tím spojená manipulace s kýmkoliv a čímkoliv úzce souvisí s dobovým (1968) fenoménem, vrcholícím v českém kontextu událostmi Pražského jara. Vynikající Hrušínský, který hraje dost možná vůbec jednu ze svých nejlepších rolí, navíc mimo zavedený rejstřík. Velmi by mne u tohoto snímku zajímal jeho dobový ohlas, musel být naprosto výjimečný. (05.03.2009)

Ani jsem nevěděl, že tento kult byl natočen podle předlohy Karla Čapka, který je tam fakt cítit na sto honů. Svým způsobem a námětem už Miloš Makovec natočil jednu z povídek O věcech nadpřirozených a to Právní případ, kde starej dědek také zneužívá a vydírá svého zachránce. Spravedlnost pro Selvina je výborná černá komedie, ve které opět exceluje Rudla Hrušínský jako spisovatel Leonard Unden, který se postaví za spravedlnost pro Selvina, zahraného skvělým německým hercem Klausem Schwarzkopfem, bravurně nadabovaný Vladimírem Brabcem. I další herecké obsazení je bezkonkurenční a k tomu všemu hraje fantastická hudba mistra Lišky. Musím pochválit i zajímavé zpracování fotografíí Rudly jako Undena, které se ve filmu různě prolínají. Originální kousek ve filmotéce originálního režiséra Jiřího Weisse. (11.11.2017)

Spravedlnost pro Selvina je film, který ve mě v průběhu sledování vzbuzoval po dlouhou dobu velké naděje, které ale na jeho konci z větší části nenaplnil. Zajímavou látku, která slibovala jednak několik rovin výpovědi, jednak se mohla pohybovat na hraně několika žánrů, nakonec tvůrci zploštili do podoby konfliktu mezi bezskrupulózním vyděračem a jeho obětí zajímavě zahranou Rudolfem Hrušínským. Na filmu je vidět vstup západního koproducenta, vizuál je zkrátka nablýskanější oproti tehdejší běžné produkci 60. let. Pro mě zajímavější byla rovina vzniku a působení různých hnutí bojujících za cokoli a snaha vyrábět hrdiny a mýtizovat jejich chování. Upravovat si zkrátka realitu k lepšímu obrazu. Jak říká hrdina příběhu: "Vlastně to tak nebylo, ale píšou to moc hezky." Tahle rovina vyprávění je ale potlačená a přímočarosti a síle sdělení amerického snímku Hrdinou proti své vůli nedosahuje ani velmi vzdáleně. Scénáři také neprospělo určité velikášství, schází mu uměřenost - za čin básníka Undena se v reálném světě Nobelova cena nedává... Celkový dojem: 55 %. (09.08.2009)