Dracula

Téměř absolutně "vykastrovaná" adaptace románu Brama Stokera. Chápu, že zde zeje 70letá časová propast, ale tento fakt u mě nebyl pro film žádnou omluvou (viz řada ještě starších němých filmů, které mám k smrti rád). Browningův Dracula je směšný, nudný, naivní a hollywoodský. Čiší z něj samolibost amerických filmařů, kteří si myslí, že vše vyřeší obsazením herců s přízvukem a průhlednými kulisami. Herci jsou chaotičtí, jejich herectví patří jednoznačně do éry němého filmu, dialogy jsou v jejich projevu jaksi navíc. Lugosi je noblesní a démonický zároveň a společně s (na DVD novou) hudbou Phillipa Glasse vytváří to jediné, proč se dá Dracula dokoukat do konce. Na závěr musím přiznat ještě jedno: roli v mém hodnocení bezeporu hraje Coppolova užasná adaptace se kterou budu všechny Drákulovy variace vždy poměřovat. (30.11.2005)

Film, který navždy změnil můj (filmový) život. "Ajem...Drakjula." První a suverénně nejlepší drákulovské zpracování, co kdy vzniklo. Bela Lugosi září v každé scéně a nemůžou za to jenom ty úžasně nasvícené oči. Jeho východoevropský přízvuk způsobuje, že se s každým slovem mazlí, jeho úsměv je hrozivej, Frye a Van Sloan se překonávají a atmosféra je stejně hustá jako mlha vyráběná ze suchého ledu. Tímto filmem jsem se zamiloval do Draculy, do černobílých hororů, do skvělých (nejen) universalovských pokladů této éry. Této perle se mohou blížit jen její španělský klon ze stejného roku, hammerovský Horror of Dracula a několika scénami pár dalších adaptací. Horor, který si po právu zaslouží zlatou pečeť s nápisem Classic. (15.08.2012)

Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. (22.12.2005)

Já ten příběh o Drákulovi prostě nikdy moc nebaštil. Jednak mi sám o sobě nikdy nepředložil tolik hororových a děsivých momentů, kolik bych od takové látky očekával, a hlavně upíři jako filmová monstra jsou už zkrátka pasé. Jediné, co posouvá tento originál na pozici hororové klasiky, je démonický Bela Lugosi, který si transylvánského hraběte střihl s obrovskou chutí a dodal mu bezrozměrné charisma, kterému nemohl konkurovat ani úlisný Gary Oldman. Jinak technické zpracování ještě dost pokulhává, atmosféra funguje jen místy (jen když je v hledáčku kamery Lugosi) a odfláklé finále si Browning určitě za rámeček nedal. Film ale za ztrátu času zcela jistě stojí-už kvůli Lugosimu a jeho úvodnímu "I am.... Dracula", které si herec tak labužnicky vychutnal, jak se to vidí jen málokdy. 70% (13.08.2013)

Škoda, že v upírském filmu nešli vidět upírské zuby a kousance. Mrzí mě, že ve filmu nezní hudba; odfláknutá režie Toda Browninga, který vše co bylo napínavé - nedokončil nebo spíš odporně sestříhal. Nejlepším na celém filmu je vynikající a možno i nejlepší představitel hraběte Draculy -> Bela Lugosi. (24.08.2010)