Sacco a Vanzetti

Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...). (31.03.2008)

Velmi sugestivní film postavený na skutečném případu obviněných anarchistů ve dvacátých letech v USA z loupežného přepadení a dvojnásobné vraždy. Záhy však proces přeroste v ideologický spor a veškerá věcnost i chabé nepřímé důkazy jsou nedůležité. Přes prokazatelnou nevinu Sacca a Vanzettiho, zjevnou manipulaci se svědky a intervence až v kanceláři guvernéra, jsou zamítnuty veškeré možnosti pro obnovu procesu a výsledkem je pak justiční vražda. Přesože jsou z filmu cítit jasné sympatie s levičáckým dělnickým hnutím, má divák stále dost prostoru, aby na situaci mohl nahléhnout trochu shora a motivovalo jej to, aby si našel další materiály ke skutečnému případu. Pokud se trochu zajímáte o historii, můžete najít paralelu s tzv. Dreyfusovou aférou ve Francii. G.M. Volonté podal perfektní výkon, snímek byl navíc podpořen perfektní hudbou Ennia Moricconeho a strhujícím vokálem Joan Baezové, ze kterého Vám bude běhat mráz po zádech. (30.12.2011)

Krásné, ovšem velice neúprosné drsné drama z porstředí tehdejší americké protianarchistické společnosti. Nesmyslný soud s oběma aktéry založen na nepravdách a mnoha vyšetřovacích omylech však nekončí dle normály... ač jsou pachatelé ke konci odhaleni. Jedná se totiž o franc.-italskou koprodukci a ta si v sedmdesátých letech nebrala servítky, točila realistická krimidramata s často tragickými konci.. (03.11.2007)

Napsat cokoliv o tomto snímku ( po vyčerpávajícím a zcela výmluvném komentáři uživatele sportovec ) snad ani nemá cenu. Pouze bych opisoval jeho slova. Tak pouze pár vět ( musím, zato jak na mě snímek zapůsobil ). Snímek je na točen podle skutečných událostí http://wiki.csaf.cz/encyklopedie:pripad_sacco_a_vanzetti a pojednává o jednom z nejpokrytějších rozsudků v historii USA. Tvůrci snímek pojali a následně vylíčili jako dokumentární drama a jako velice dobrý nápad se zde ukázalo střídání černobílích a barevných pasáží doplněných o dobové reportáže. Snímek se také opírá o vynikající herecké výkony všech zůčastněných, působivá je práce kamery, vše umocněno silnou hudební složkou dvojice Ennio Morricone a Joan Baez. Zejména úvodní píseň The Ballad of Sacco and Vanzetti se vám dostane " pod kůži ". Jedná se o jedno z nejpůsobivějších převedení soudního procesu na filmové plátno ( nechápu to místní nízké hodnocení ). Nemám moc, co bych tomuto snímku vytknul, snad jen tu NESKRÝVANOU SYMPATII tvůrců k obžalovaným ( přeci jenom se jedná o RADIKÁLY a nikoliv bezůhonné občany), což se vzhledem k tehdejší politické situaci a okolnostem dá ale pochopit ( přesto to určitý NEDOSTATEK je )., který ale nepřekryje ten veskrze pozitivní dojem z tohoto jinak povedeného snímku. Podobný typ snímku: Sheridanův In the name of the father (22.10.2009)

Jen se přiznejte, koho k tomuto snímku přivedla hudba mistra Morriconeho, ze které stojí všechny chloupky na těle včetně těch zanedbaných v oblastech, které během karantény zapomínáme kontrolovat. Je s podivem, že tato píseň řekne ve 4 větách více, než všechny soudobé bezduché píčoviny dohromady. Nádherné procítěné soudní drama, u kterého nemáte pocit, že by trvalo 2 hodiny. Italové mluví rychle a svižně. A celý proces je nesmírně zajímavý, i když současně je nepříjemné jej sledovat. Sacco a Vanzetti jsou neskuteční sympaťáci a oba herci byli vynikající. Jediná výtka míří k italštině, kterou mnohdy slyšíte jinak, než mele huba jednotlivým hercům. Někomu také může překážet lehce levicový nádech, ale o tom je prostě celý film. 2 muži ve skutečnosti nejsou souzeni za vraždu, kterou nespáchali, nýbrž právě za jejich politické přesvědčení, které nebylo v souladu s přesvědčením USA. A tak z nich udělali mučedníky. [80 %] (30.05.2020)