Sacco a Vanzetti

Dobře zahrané, skvělá Morriconeho hudba (jen u písničky se vykrádá), ale jinak je až moc znát, že tvůrci fandili levicovému marxistickému hnutí a tedy i obžalovaným. Takže na jedné straně zobrazují předpojatost tehdejší poroty v době protikomunistické hysterie, na druhou sami předpojatě ukazují komunistický odboj jako tu jedinou správnou věc proti nenasytným korporacím a úplatné církvi. Navíc na dvě hodiny soudního a posléze stále více politického dramatu je materiálu málo, takže se to časem vleče ke známému konci. Btw, chvíli mi trvalo, než jsem Volontého poznal. :-) A Cucciolla mi strašně připomíná jednoho amerického komika. (08.10.2022)

Bylo by to úplně dokonalé soudní drama, kdyby se autoři dokázali povznést nad politiku a nepojali to do značné míry jako levicovou agitku. Asi jsem právě na tento téměř komunistický politický podtext příliš háklivý, ale jakmile se začne plédovat zubožených amerických vykořisťovaných masám, nějak mi to celé trochu zasmrádne. Ovšem samotný mechanizmu, kterým lze docílit u poroty odsouzení nevinného, je zde podán skvěle - v náležitém tempu a permanentním napětí. (08.02.2015)

Slušně napsaný, natočený a zahraný snímek, kterému nicméně chybí větší odstup od tématu. Je až příliš znát, že tvůrci sympatizují s politickým přesvědčením svých hrdinů a film je spíš holdem dělnickému hnutí oné éry než uměleckou výpovědí o jednom soudním dramatu a jedné rozporuplné době. Proti jednotlivým složkám filmu se nedá příliš mnoho namítnout, ale zároveň Sacco a Vanzetti jako celek diváka do extáze určitě nepřivede. Z tohohle námětu se dalo vyždímat nepoměrně víc. Celkový dojem: 60 %. (25.05.2008)

Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...). (31.03.2008)

Snímek, který vám sebere i poslední zbytky iluzí o nestrannosti a funkčnosti jakéhokoliv justičního systému, zvláště toho v „zemi svobody a demokracie“. Výrazně dokumentárně stylizované drama používá chladný a věcný přístup k událostem okolo vykonstruovaného soudního procesu s italskými imigranty Niccolou Saccem a Bartolomeo Vanzettim. Chvílemi mi to přišlo možná až moc chladné, což byla ale vzhledem k těžké látce a nekompromisnímu vývoji událostí okolo obou hlavních hrdinů možná nejvhodnější volba. Překvapil zejména Gian Maria Volonté (známý zejména rolemi špinavců ze spaghetti westernů) svým důstojně odevzdaným výkonem v roli politického radikála, s jehož názory nemusíte vůbec souhlasit, přesto vás jeho bezelstná odevzdanost vyšší věci naprosto dojme. (15.03.2020)