Réžia:
Tiller RussellKamera:
Nicola MarshHrajú:
Richard Ramirez (a.z.), Gil Carrillo, Frank Salerno, Dan Rather (a.z.), Kenneth Bianchi (a.z.)VOD (1)
Epizódy(4)
-
Ďábel ve Městě andělů (E01)
-
Příště to můžete být vy (E02)
-
Pořádně. Zamkněte. Dveře. (E03)
-
Lov (E04)
Obsahy(2)
V roce 1985 číhá ve stinných zákoutích sluncem zalitého Los Angeles krutý sériový vrah. A dva neúnavní detektivové mu jdou bez ustání po krku. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (102)
Tak takhle nějak vypadá zlo. Či spíše personifikace zla - sériový násilník a brutální vrah, o kterém jsem doposud nikdy neslyšel. A přesto jistě jedna z největších lidských zrůd, která kdy žila na této planetě. Někdo by sice mohl říct - přece se nemůže rovnat sériový vrah diktátorům, válečným zločincům, ba ani oportunistickým kolonizátorům dob minulých i současných, ale! Neříkám, že se jim přímo rovná, to zaprvé. Za velké zrůdy nicméně považuji kohokoliv, kdo bestiálně a chladnokrevně vraždí lidi, ať už je jejich počet jakýkoliv. To asi každý. A za druhé, možná je děsivé a zvlášť zrůdné právě to, že před touto hrozbou člověk nemusí být v bezpečí ani v období míru a klidu v demokratické, bohaté zemi. Absolutně hrůzostrašný pak byl modus operandi tohoto přisluhovače zla, kdy docházelo k bestiálním vraždám v prostorech, kde by se měl člověk cítit nejbezpečněji, tj. doma. Konec ponurého filozofování a jdeme na hodnocení samotné dokumentární série. Jakým způsobem se tvůrci vypořádali s tímto tíživým, znepokojivým tématem? Dokument ve čtyřech částech pomalu rozplétá změť indicií a mapuje zoufalou honbu za vrahem v obrovském, hustě zalidněném prostoru Los Angeles, který je stále o krok napřed a nedělá mnoho chyb. Divák sleduje pátrání prostřednictvím mnoha archivních záběrů, včetně docela brutálních snímků z míst činu (jsou vidět někdy i těla a často krev, ale ne obličeje), dobových televizních hlášení, policejní dokumentace. Hlavní osu však tvoří rozhovory s dvěma detektivy, kteří po vrahovi pátrali napříč špinavým, nočním i denním městem Andělů. Menší prostor je věnován i značnému počtu příbuzných obětí a samozřejmě i některým přeživším. Některé z těchto osobních příběhů jsou opravdu nepříjemné a tragické. A dojde i na rozhovory s novináři, kteří lov na vraha komplikovali. V tomto filmové detektivky a kriminálky zdá se nelžou. V čem ale z logických důvodů diváka většinou zavádějí více je provedení vlastní detektivní práce. Pravděpodobně se najdou i případy, které by mohl filmový průmysl bez větších úprav adaptovat a byla by to dramatická, akční jízda, ale řekl bych, že zejména při pátrání po sériových vrazích to vypadá většinou nějak takhle. Práce spočívá víceméně v čekání na náhodu, v snaze najít alespoň jednu jedinou spojnici mezi vraždami, na které následně vše stojí i padá, v pokusech a omylech. A naneštěstí i zřejmě v hloupé rivalitě mezi okrsky, která alespoň v tomto případě znemožnila několikrát rychlejší vyřešení. Žádné bombastické souboje myslí a honičky v uličkách :). Skutečné pátrání je, pokud mohu soudit po této sérii, nevděčná, pomalá, psychiku zatěžující dřina a jsem rád i nerad, že jsem si tím mohl spolu s detektivy díky tomuto dokumentu projít. Aspoň v náznaku. Nakonec bych dodal, že nepříjemnou, tísnivou atmosféru Night Stalkera pomáhá dotvářet soundtrack a letecké záběry na noční LA jakožto i hrané části z pohledu vraha, který slídí po ztemnělých, spících domovech, aby nakonec vykonal své temné dílo. 8/10 ()
Dokument výborný, o tom netřeba dlouze polemizovat. Ostatně stejně tak, jako u většiny podobných Netflix sérií. Jediným zklamáním byl poslední díl, v němž jsem čekal mnohem více informací o profilu vraha. Malinko mi chyběly výslechy s vrahem, pokud jsou k dispozici. Zkrátka na 5* bych se chtěl o tak šíleném člověku dozvědět více. ()
Po průměrnějším prvním díle, kde se setkáváme s hlavními představiteli se to celé zvedá společně s každým případem o úroveň výše a v posledním díle, kde se dostává na řadu samotný Night Stalker to až překvapivě intenzivně vrcholí. Mohu jedině doporučit a hlavně si předem nic nezjišťujte. /85%/ ()
Trochu mi to připomnělo Fincherova Zodiaca. A nemyslím tím samozřejmě po formální stránce, spíše jde o pocit, který sledování obou děl evokuje - pocit opakovaného zmaru tváří v tvář nelidskému nepříteli, jenž nenásleduje žádný racionální vzorec a nenechává takřka žádná vodítka, která by jeho až mysticky děsivé konání umožnila včas zastavit. Ale zatímco Zodiac přinesl kompletní zpochybnění a rozklad procedurálního vyšetřování, v tomto případě se vraha polapit podařilo a celý proces tedy pochopitelně směřuje k tíženému zadostiučinění - tvůrcům se totiž podařilo odvyprávět poměrně osobní příběh dvou policistů, kteří v průběhu vyšetřování takřka nezamhouřili oka a báli se o životy svých rodin, a skrze často velmi brutální náturu jednotlivých zločinů a množství dobového materiálu je divák nevědomky nucen oživovat samotnou atmosféru zákulisí (na níž Zodiac z velké části stavěl) ve své vlastní hlavě. Aktéři navíc vypráví události chronologicky a k jednotlivým vraždám se vracíme podle toho, kdy byly motivačně propojeny s klíčovým podezřelým, tudíž dobře funguje i udržování zvědavosti ohledně toho, která stopa kriminalisty k neúnavnému maniakovi nakonec dovede. Motivační škála kolem celého případu je samozřejmě nesmírně komplexní a ne vždy se daří tnout vyloženě do živého - některé výpovědi pamětníků nemají tak konstruktivní základ jako jiné a občas škodí protahované fiktivní dramatizace (v tomto formátu by zkrátka mělo jít o nepřetržitou záplavu informací, které spojují tehdejší hypotézy se zpětnou reflexí v různých tematických kruzích), ale přesto je dokument velmi dobře strukturovaný a bez problému drží pozornost od první do poslední minuty (čemuž napomáhá i promyšlené dávkování klíčových zvratů i dalších otázek do závěrů epizod, přesně ve stylu seriálového vyprávění na pokračování). Nevadila mi ani vyšší míra názorové subjektivity a ani občasná oslavnost mužů zákona, která vytlačovala jakékoli hlubší emoce - stejně tu nešlo o psychologii, ale jen o popis vyčerpávající procedury. A na mě to dost zabralo. 85% ()
Richard Ramirez je jedním z nejzajímavějších sériových vrahů konce 20. století, ovšem tento dokument je hodně nemastný neslaný a to je škoda, protože spousta dokumentů z Nettflixu na téma sériových vrahů je celkem dobrá. Celé 4 díly jsou jaksi jen o výpovědích přeživších jeho útoků a dost povrchních informací vyšetřování dvou detektivů - mohlo se jít víc do hloubky a vlastně se nedozvíme nic ze života a pohnutkách Night Stalkera, ten je v tomto dokumentu jaksi jen druhé housle (ok, chápu, chtěli to udělat jako poctu rodinám jeho obětí a ne jako modlu vraha). V konečném výsledku můžu asi spíš doporučit sérii American Horror Story 1984, kde je Night Stalker (v podání skvělého Zacha Villy) jednou z hlavních postav a je to mnohem zajímavější ztvárnění jeho života (s mírnou nadsázkou), než tento dokument. ()
Galéria (15)
Fotka © Netflix
Zaujímavosti (3)
- Členové skupiny Marilyn Manson původně používali pseudonymy složené ze jmen populárních osobností a sériových vrahů. Jméno Richarda Ramireze využil baskytarista Jeordie White alias Twiggy Ramirez. (Ruda.neck)
- Night Stalker zomrel ako 53 ročný, 7. júna 2013. V cele smrti bol už viac ako 23 rokov. (Game90)
Reklama