Les Soleils de l'Ile de Pâques

Tohle téma nejenom v 70. letech hodně rezonovalo, ostatně Setkání s Ramou je o něčem podobném, ale podobných knih a filmů bylo víc. Ostatně mi film chvílemi připomínal československý snímek Odyssues a hvězdy. Ale třeba se tímto filmem inspiroval Spielberg pro Blízká setkání třetího druhu? Originální je tento film v tom, že se skutečně natáčelo na Velikonočním ostrově, kde hrdinové prolezou snad každou škvíru (až to pak už chvílemi bylo poněkud směšné). Také si myslím, že režisér příběh pojal velmi nešťastně. Stačilo dát nějaký pouták na začátek, třeba tu šestici světel, jak se vesmírem blíží k Zemi, aby si divák říkal, oč asi půjde? Jenže tady se naprosto zmateně objeví nějaký profesor, který vysvětluje zbytečně dlouho geomantii, aniž by o tom pak znovu byla řeč, a prolíná to hlas vypravěče, který je ale podobný hlasu profesora, takže naprosto mate, jestli je voice over, nebo profesor vysvětluje něco asistentce. Skoky mezi jednotlivými postavami jsou hodně podivné a chvíli trvá, než člověku dojde, že ho čeká představovačka šesti hrdinů, kteří obdrží znamení a vize, což zabere přes půl hodiny. Následuje velmi zmatený střed, kdy tihle lidé létají na Velikonoční ostrov, ale nevystoupí,. nebo nic nehledají, a vrátí se zpět, dokud se jich nesejde všech šest a nevydají se tam lodí. Kde potom skoro 25 minut hledají Strážce (tedy Stín, ji, ženu). Škoda také, že se film bere tak hodně vážně, nějaký nadhled by prospěl, protože při scénách v kruhu, kde všichni pečlivě šlapou podél obrubníku, je to skutečně už nechtěně směšné. Zase na druhou stranu musím ocenit, že kamera a výprava jsou skvostné, dobře se na ta místa kouká, je tu představeno povícero záhad, o nichž jsem neměl tušení (třeba ty sochy před nějakým jihoamerickým kostelem nebo africká komunita se svými zvláštními zvyky, která žije v Jižní Americe), jednotlivé medailonky postav jsou také natočeny vcelku zajímavě, takže nakonec nelituji, že jsem film viděl. (17.11.2023)

Nejsem fanouškem i'ťing, geomancie, ani tarotu, čtení myšlenek atd. Přijde mi to jako volat "medvěd přichází" a očekávat za prvním rohem brtníka. Mám radši LSD, hehe. Tenhle film jsem si dal kvůli Kastovi - jmenovali ho v dokumentu o Delvauxovi jako rovnocenného člena francouzské Nové vlny. Jenže ouha, dokument byl ze sedmdesátých let - a odstup nebyl skoro žádný. Ano, jsou tu zřetelné postupy Nové vlny - snímání, náhled na svět... Hm... - tím to asi končí. Technologicky je to zas trochu jiný jazyk, než znám od pánů Nouvelle vague, řekl bych, že se blíží spíš střednímu proudu tehdejší francouzské kinematografie - Jacquesi Derayovi, Robertu Enricovi, napadá mě... Každopádně měl Kast spoustu peněz - na lokace, na technologie - celé se to odehrává v Chile a na Velikonočním ostrově a je na co koukat. Velký šmrnc má začátek s geomantickými nákresy - je to trochu satanistické, ale vizuálně velmi krásné. Totéž se dá říct o animovaných hexagramech halucinací - méně už o sestřihu obrázků pak. Celkově je film podobný Jodorowského Svaté hoře, bez vizuální výsostnosti (ale i bez přílišné mesiášské trapnosti a to je ultra plus!), bohužel mi to evokovalo i Blízká setkání třetího druhu u kterých jsem se kdysi trápil skoro jak u Čelistí. Br. Celé je to velmi rozvláčné, bez tempa, občas dost špatné v dramaturgii scén - animírky šťastných "vyvolených" při cestě na lodi... Herci jsou neokoukaní a to je fajn! Ztratila se tam jedna postava - žena jakéhosi hispánce, jednoho z "vyvolených" - ale ne po antonioniovsku - prostě se na ni jaksi zapomnělo - huh... (16.04.2015)

Atmosférické, podmanivě mysteriózní, místy chytře gradující (z obyčejných lidí se časem stanou vyvolení, kteří se mezi sebou, čím blíže jsou cíli, stále méně mezi sebou povídají až jsou nakonec propojení duchovně a jednají jako jedna bytost) s krásnou kamerou a vhodně vybranou hudbou, jenže celá ta záhadná cesta dospěje sice k něčemu, s čím souhlasím, ale zároveň k tomu dojde dost jednoduše, neúměrně cestě za tím a největší problém je, že to celé vyzní krátkozrace a až krapet povrchně. Ano, lidstvo je schopné strašných věcí, ale ne všichni a rozhodně tu existuje i něco pozitivního, ne jen zlo. Námět je přitom dobrý, ale měl na víc, resp. na komplexnější podání pointy. Natočené je to solidně, ale až moc se to vzhlíží v prvcích francouzské nové vlny, která v době vzniku už vyloženě pohasínala a to je možná hlavní důvod, proč je tenhle film tak zapadlý a neznámý. Není nutně na škodu, že je vidět, kým se inspiruje; dokonce má v sobě přímé odkazy na studentské nepokoje jara 1968 a to až v takové míře, že den D je v květnu. Jen mi tam místy chybělo něco... ne zrovna vlastního, ale výrazněji svéráznějšího, co by tomu dodalo určitý punc výjimečnosti... řekněme. Ale možná by jen stačilo vše víc dotáhnout, některé scény kompletně vystřihnout (třeba hromadné líbání a sdružování se na lodi... to v sobě nemá víc, než jen odkaz na Zabriskie Point), nemít tak prvoplánové poselství, možná ještě vybrat rozpoznatelnější herečky a mohl to být majstrštyk. Takhle to má dost viditelných vad, které mi brání v udělení vyššího hodnocení. Včetně toho, že nechápu, proč byla vybrána tahle šestice nebo proč s nimi chodí pořád Alain - což je sice jasné vzhledem ke konci, ale když nevnímá co ostatní, tak nechápu, proč s nimi jde mlčky stále dál a dál, když ničemu nemůže rozumět... Ale líbilo se mi, že se zde mluví ve více jazycích a dokonce se s tím dál pracuje, to se jen tak nevidí a dokazuje to, že scénář ani v téhle podobě nebyl až tak marný. Silné 3* (17.11.2023)

Z filmu je zřejmé, že stál dost prostředků, je tu zajímavé téma i nápady. Ale je to rozvláčné, bez gradace. Příjemně se na to dívá, ale výsledek nijaký. (50%) (18.11.2021)