Americký vlkolak v Paríži

Nevím, jestli tahle slabomyslnost má být volný pokračovaní Amerického vlkodlaka v Londýně, ale každopádně to bylo ještě horší. Parta amerických výrostků si vyrazila do Evropy - zřejmě vohýbat zdejší hloupý puberťačky a pořádat seskoky z Eifellovky - což byla naprosto reálná akce, u které mě akorát tak napadla písnička z jednoho pořadu pro děti: "Andy a Kip zas do neznáma letí..." Prostě vlkodlaci v Paříži jsou úplně jiná liga - pořádají vlastní párty, na kterou si pozvou svoje oběti, pobíhají po městě, už se nepřeměňují jen za úplňku, protože mají sérum, s kterým se můžou proměnit kdykoli a chtějí snad mít svoji kolonii a vyčistit svět od běžných lidí. Pokud chce být vlkodlak zase člověkem, musí najít vlkodlaka, kterej ho kousnul, zabít ho a sníst jeho srdce. Naštěstí se dají zabít úplně normálně jako běžní lidé. A jejich oběti chodí po světě a nenajdou klid, dokud neumře ten vlkodlak, kterej ho zabil...panebože, proč?! Kdyby tohle byl jen čistej horor, možná to mohla být průměrná blbost. Ale když se z toho snaží dělat komedii, která je možná vtipná jen pro dobovou mládež, je z toho akorát hodně podprůměrná sračka. (20.02.2014)

Spise nez pokracovani jde o variaci na pribeh Americkeho vlkodlaka v Londyne. Bohuzel jsme o 16 let dal, takze horror prakticky ustupuje a zustava skoro jen komedie, byt misty hodne cerna. Jestlize puvodni film mel uzasne triky tak parizsky vlkodlak je digitalni a to tak ze hnusne. Sice je to porad sranda, ale bohuzel jen sranda. (11.11.2005)

Filmy o divokých psech jsou většinou zaměřeny na potoky krve, béčkový děj a jednoduchší efekty, ale tento vlkodlak mě zaujal tím, že má v popisku i komediální prvky. Kombinace, které by uvěřil jen málokdo, že? Děj je poněkud okatější, i když jde neustále kupředu, divák si může leccos odvodit. Zápletka se blíží a s ní i první efekty, které jsou pro rok 1997 typické. Humor, kterým je snímek prošpikován jako špíz je opravdu jedovatý a i toho největšího zachmuřilce alespoň na pár okamžiků dokáže vyvést z míry. Postupem filmu se vytváří jakýsi profil přicházejícího finishe, pokud počinu pana Wallera věnujete alespoň 50% své pozornosti. Snímek je dobře prostoupen moderní hudbou, která je typická pro mladší generace, ale za výtku bych tento fakt každopádně nepovažoval. Chvilkama jsem byl zklamán chabým scénářem, vše se nakonec v dobré obrátilo ve finálních scénách. Amerického vlkodlaka bych doporučil snad všem věkovým kategoriím a milovníkům jakéhokoliv žánru, jelikož jde o jakousi pouliční směsku... (13.05.2010)

Film láká prvoplánově odkazem na úspěšnějšího Amerického vlkodlaka v Londýně, s nímž má společného jen několik momentů, především zjevujícího se mrtvého kamaráda a hromadnou bouračku, obojí však nedosahuje působivosti předlohy. Kamarád se postupně nerozpadá a u pouličního masakru chybí krvelačná bestie a krvavý masakr. Toho se naopak divák dočká při soukromé párty, opravdovost ale kazí levné počítačové efekty. Více sentimentální příběh než horor, kdy hlavní hrdina Andy je takový moula, který se svojí vytrvalostí nakonec dobere kýženého cíle, jímž se stala tajemná Serafine. Místy má příběh napětí a rychlý děj, nejslabším článkem je tak chybějící gotická atmosféra a především mizerné efekty. Utrhané hlavy, ruce i rozervaná těla nechybí, z hororového průměru však snímek nevytáhnou. Za zmínku stojí dobrá hudba např. Bush, Skinny Puppy, Suicide Machines, Smash Mouth ad. I po letech jsem zklamán nebyl, původní hodnocení ponechávám. (31.08.2018)

Obsah byl zábavný, herecké výkony taky, obzvlášť ta blbá blondýna s minisukní na hřbitově stála za to. Co se týče toho prasopsa, který měl budit vzdáleného dojmu vlkodlaka, vůbec se mi nelíbil. Nejspíš za to můžou nekvalitní počítačové triky a nebo špatný režisér, co já vím..., ale z celkového dojmu to nijak neubralo, na film se dalo dívat. (22.06.2012)