Matrix Revolutions

Pro mě má celá matrixovská trilogie sestupnou tendenci. Jednička je špičková podívaná a k Reloaded jsem měla spoustu výhrad, přesto se mi však líbil. Revolutions mě v mnoha směrech naštval. Už tu sice nejsou tak okatě předhazovány rádoby filozofické úvahy. Ty tu nahradily patetické kecy, z kterých opravdu vře krev. Celý film na mě oproti předchozím dílům působil velice odtažitě a určité scény, u kterých bych čekala, že mě smetou, mě naopak nechaly zcela chladnou. Kromě efektního souboje Nea a Smithe jsem nenašla jedinou scénu, která by mě do příběhu vtáhla. Je tu příliš zbytečných dialogů a akce plná triků, která příliš nenadchne a rozhodně není "přelomová". Naštěstí jsem od filmu mnoho nečekala, hlavně ne nějaké rozuzlení, které by dalo všem dosavadním událostem hluboký smysl, takže vyložené zklamání se u mě nedostavilo. (30.10.2003)

Teprve díky fundovaným rozborům druhých a doplnění svých znalostí filozofie (zejména východní) jsem si uvědomil, o jak promyšlené zakončení trilogie jde. K vlastní škodě je zároveň nejméně "user-friendly". 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Tetsuo, tron, Legas, Tomislav, MilesTeg, kolikasp, HawkeyP (28.03.2005)

K vyjádření nějaké hluboké myšlenky (boj dobra a zla, smysl života etc.) používalo lidstvo po celá staletí rozličných vyjadřovacích prostředků. To, co předkládají bří Wachowští v MATRIX REVOLUTIONS, osobně beru jako vyjádření hlubokých myšlenek za pomocí symbolů a kódů 21. století. Prostě: postmoderní doba užívá k vysvětlení své vlastní kódy. Náměty jako otázka uznání práv dalším bytostem, téma lásky, smíru, rovnováhy/hledání rovnováhy/nerovnováhy, smyslu života, boje dobra a zla etc. zůstávají po celé generace neměnné; mění se pouze "kulisy", "kostýmy" a onen vyjadřovací kód. Bří Wachowští stáli před nelehkým úkolem, a to celý "matrixovský fenomén" (celou tu plejádu námětů, myšlenek a úvah) vhodným způsobem spojit dohromady a uzavřít. Spojit tak, aby z toho nevzešel nějaký "nepovedený slepenec", ale mozaika, v níž každý kousek má svůj smysl a své místo. V tomto ohledu se MATRIX REVOLUTIONS vyvedl na výbornou! Matrix od nynějška tvoří uzavřený a pevný celek, který je ve svém žánru jedinečným a revolučním počinem. Nepopírám, že film obsahuje i některá slabá místa. Obsahuje, ale pochopte mě: moje mamka je skvělá kuchařka, dělá skvělé koláče. Někdy se jí však stane, že se kraj nějakého toho koláče trochu a lehce připálí, ale pořád je to pro mě skvělá kuchařka a já ty její koláče miluji. Podobně i bří Wachowští "upekli" znamenitý koláč, který sice nemusí každému chutnat či má pár těch "připálených okrajů", ale jejich "koláč" patří k mým oblíbeným a vždy se do něj rád zakousnu, a to bez obav, že se tímto "koláčem" jednou přejím. Shrnuto a podtrženo: Je to silné, je to hluboké... je to výborné ukončení "matrixovského fenoménu". Poznámka: Bří Wachowští se i tentokrát (a snad možná více než v dílech předchozích) nechávají - vedle řady jiných vlivů (comicsová kultura etc.) - inspirovat židovsko-křesťanskou symbolikou. Celý závěr filmu se nese přímo v tomto duchu. A nedá mi to nenapsat ještě toto: "deštivou" scénu ve finále MATRIX REVOLUTIONS považuji za jedno z přelomových, zásadních a především našich (tj.postmoderních) vyjádření odvěkého a neustálého boje dobra a zla. (05.11.2003)

Prostříhat Reloaded a slepit to s tím nejlepším z Revolutions a ejhle, to by byl film! Přesto po nevyrovnaném a rozteklém mezičlánku je Revolutions svižnou podívanou, která těží z užvaněnosti Reloaded (už není třeba cokoli hlubokomyslně rozebírat) a z vizuálního mistrovství, kterým Matrix proslul. Hezky se na to dívá a závěr je vážně strhujcí, stejně jako vyznění celého příběhu. Plus skvělý soundtrack. Tahle trilogie se mi nesmírně líbí tím, že není pouze "jedničkou", "dvojkou" atd., ale je skutečně koncepčním dílem, které jako celek vytváří obrovský potenciální vesmír, který lze dále zalidňovat. Navíc umožňuje zapojit mozek a vytvářet si vlastní intertextuální "matrix" s klasiky světové filozofie a literatury. Možná to svádí k přehnaným konstruktům, ale zaplaťpánbůh za to, že "masový" příběh vůbec klade tak vysoké nároky na diváka... (25.01.2004)

První třetinu filmu si člověk připadá jako kdyby naskočil na rozjetý vlak a neseděl v něm; jako by se jen vezl na audiovizuální vlně a poslouchal klasicky hádankovité a chvílemi už poněkud prudící dialogy, ale víceméně nijak vnitřně nerezonoval s příběhem. ___ Autoři nemilosrdně počítají s tím, že se chytáte a vcítíte, což u někoho přijde po třetině filmu (můj případ), u někoho v polovině a u někoho vůbec. Reloaded ještě mohl fungovat jako samostatný film s volně rozprostřenými hádankami, ale Revolutions už ne. _____ Wachowští přišli "jenom" s toužebně očekávaným, nesmírně čistým, perfektně a překvapivě logickým doťuknutím. Ekonomie vyprávění eliminuje zbytečné dohady a směřuje k jedinému cíli. Všechny linie se postupně propojují a nakonec do sebe dokonale zapadnou. ______ Řešení je chytré (ve smyslu dobře zkonstruované) i moudré, a bez nadsázky můžu říct, že má filozofickou hloubku a přináší také potřebnou katarzi. Nekoná se tedy žádný kýčovitý "superhepáč", protože příběh o balanci protichůdných sil se ani nemůže převážit jenom na jednu stranu. _______ Co se týče akce, přestřelka ve stavu beztíže je hodně cool (možná i prostorově lépe zkomponovaná než přestřelka v jedničce), bitva o Zion, v níž desítky lidmi řízených bojových robotů střílí tisíce chobotniček, je dlouhatánská, bombastická, kupodivu i krvavá a špinavá (u matrixovské akce novum) a většinou vás ani nenapadne, že jde takřka o 100% počítačové generované obrazy. Souboj se Smithem je už vyloženě sekvence z jiného světa a zajímá mě, kolik lidí, kteří nikdy neviděli žádnou anime, ji stráví. Pokud znáte aspoň Akiru, budete v sedmém nebi. ______ Abych to shrnul: čtyř a půl hodinový kolos Reloaded/Revolutions považuju za to nejlepší, co se letos urodilo v Hollywoodu a trilogii Matrix řadím k těm vůbec nejlepším sci-fi, jaké kdy byly natočeny. _____ A propos - postava bezúčelného, ale z lásky vzniklého programu holčičky Sati, která umí tvořit krásné věci, je pro mě geniální personifikací ducha celého díla. Evoluce ducha dosahuje vrcholu, když začne myslet a tvořit z estetických pohnutek. (30.10.2003)