Reklama

Reklama

Recenzie (5)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Sedmý viděný film od Zoltána Fábriho mě nezklamal. Fábriho začínám vnímat v rámci maďarské kinematografie jako režisérského mistra ve stejné oblasti, jakou u nás v Československu často zastupoval Martin Hollý nebo v Západním Německu Volker Schlöndorff, tedy jako velkého filmového vypravěče velkých i malých příběhů na pozadí zásadních historických událostí či vybrané epochy moderních dějin. Trochu jsem se nejdřív obával, aby mi prostředí starého maďarského venkova, k tomu v černobílém filmu, nebylo až moc cizí a zda mě naplno vtáhne. Ale obával jsem se zbytečně, protože snímek i díky krásné černobílé kameře dýchal silnou atmosférou, měl velmi dobře vykřeslené vztahy mezi postavy i citlivě vygradovaný konflikt vesnice (zejména křehké Zsuzsi) v konfrontaci s velmi osobitým „záporným“ hrdinou, ústící pak do napínavého závěrečného finále. Sándor, ačkoliv spočátku přitahuje sílou své osobnosti i sílou ve svém těle schopném nalomit podkovu, mění se na skutečně krutého dravce, který je nakonec nucen tuto krutost sám využít i ve své emočně nejnáročnější chvíli vůči svému nejmilovanějšími, umírajícímu koni, a kterému pak postupně mizí snad i veškeré poslední zbytky po slitování. Velmi zajímavý, působivý dramatický zážitek... Nutno dodat, že Ferenc Bessenyei ztělesnil tuto krutou a silnou postavu vskutku famózním způsobem. [90%] ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Zoltán Fábri je (a bude) jedním z největších dramatických režisérů. Příběh statkáře (a potom kolchozníka) Sándora Ulveczkého, jeho milenky Zsuzsi a koně Poloského směřuje nejen k starozákonním dramatům, ale také k českým vesnickým románům (samozřejmě z doby předkolektivizační). Naprosto nechtěně jsem k nim všude viděl příměry, rozpory a paralely – v Podhamerském (Klosterman), Rybářovi (Mrštíci), Antošovi (Světlá), Cimburovi (Baar, zde samozřejmě rozpor) a dalších. Shodu jsem samozřejmě nenašel žádnou, takový divoch (dravec, bruto, brute, dúvad) není pro českou ves typický - nebo o něm dosud nikdo nepsal. Tak jako tak, kdo má rád českou rustikální (dramatickou) atmosféru minulých století (jako já a moji kamarádi), pak se mu bude líbit i Fábriho maďarské pojetí, téměř ze současnosti (uvádí se též rok 1959). ()

Reklama

Reklama