Poklad Inkov

Docela mě překvapilo, že na to, jak zde nejsou žádné známé postavy z předchozích filmů, je tenhle snímek docela dobrý, zábavný a také napínavý a dobrodružný. To prostředí je zde popsáno velmi dobře, komediální rovina také velmi dobře funguje, a i když ty záporáci jsou na jedno brdo, alespoň je hned na první pohled poznáte. Žádná ze známých postav mi tu nechyběla. (19.02.2015)

K tvorbe karola Septembra  .. Decembra .. pardon, Karla Maya mam terat  rozporuplny vztah. Dnes ako starnem tak je to uz podpriemerna literatura - ked sa na to pozera tak 40 rocny, 50 rocny clovek. Ovsem, ako literatura pre deti, dobrodruzna literatura to stale moze byt, a ma to hodne do seba.  Tuto knihu som nikdy necital, a film som videl az 2021. Plochy dej, jednoduche jedbnorozmerne postavy a trochu akcie - to je tak vsetko, nic vynimocne  : 50 % (11.05.2021)

Ne každá zfilmovaná Mayovka stojí za to, a ani dokonalý starý dabing na tom nic nezmění. Základní osa příběhu je v pořádku, ale je tu dvakrát tolik postav než by bylo přehledné a některé i hlavní jsou vyloženě na obtíž, hlavně Antonio Perillo. Moc záporáků, moc motivů, přebytek omáčky a mraky naivních záběrů a dialogů. A k tomu dabingu - Vladimír Ráž rozhodně nemůže v Mayovce dabovat záporáka! (22.12.2013)

Když mi bylo jedenáct dvanáct a opakovaně jsem chodil na obnovené premiéry mayovek do kina, patřil Poklad Inků k mým nejoblíbenějším. Možná proto, že komická postava hamburského profesora je opravdu komická a nikoli trapná jako ti pitomci (představovaní například Eddim Arentem) ve filmech s Vinnetouem a jeho bílým bratrem. "Poslední boj původního domácího obyvatelstva s bílými vetřelci, hledání tajemného pokladu a ušlechtilé snahy o smíření mezi nepřátelskými tábory", tak zněl dobový popisek v tisku v polovině 80. let. (25.03.2022)

Ráda jsem se znovu podívala. Ten film jsem dlouho hledala. Moje zrádná selektivní paměť totiž nepodržela informaci, že jde o mayovku, takže jsem hledala dobrodružný film, kde hlavní hrdinka Graciela nosí světlé šaty s krátkým rukávem a velkým výstřihem v kombinaci s černými punčocháči (ten outfit mě zaujal i nyní, navíc mě zarazila sukně v délce ke kolenům - móda tehdejší Limy?). A divím se, že jsem zapomněla, že je to mayovka, ten film má přece všechny atributy mayovky. Sice tu nejsou ti dva, ale hlavní indiánský hrdina vypadá jako mladý Vinnetou, místo Oldy všeho druhu je tu Jaguár, ale zato v téměř shodném třásňovém kabátku, inčtina zní jako apačtina, padouši jsou jaksepatří a don Parmazán by se klidně mohl zařadit do suity Sama Hawkense (někde jsem četla, že prý se pro tuto roli uvažovalo i s Busterem Keatonem, to by mohlo být zajímavé). Inkové a seňoři se samozřejmě neprohánějí po dalmatských pouštích a prériích, ale rozpočet umožnil výlet do Peru a skály kolem Belogradčiku jsou i mimo hlavní trasy turistických zájezdů fascinující krajinou. (27.08.2015)