Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve velkém domě stojícím poněkud stranou na okraji moravské vesnice Bítova žijí tři generace rodiny Balvínových. Nečekanou změnu ustáleného, poklidného a svým způsobem ospalého rodinného života plného podivných zvláštností a nepsaných pravidel naruší syn Vilém, který jedné noci objeví uprostřed silnice mladou ženu v bezvědomí. Nikdo si však její objevení nedá do spojitosti s podivným požárem, jehož zář zahlédl Vilémův mladší bratr Martin v lesích na obzoru. Ani oni, ani dívka sama, protože trpí ztrátou pamětí, netuší, že se jmenuje Marie, že je to zhýčkaná dcera významného pražského průmyslníka Rudolfa Ungra a jako jediná přežila leteckou havárii. Protože má Vilém problémy s alkoholem, ocitne se dokonce v podezření, že dívku na silnici sám srazil, když řídil opilý. To je také jeden z důvodů, proč se rodina rozhodne, že zraněnou dívku zatím nedopraví do nemocnice, ale zůstane u nich, dokud se neuzdraví. Svým pobytem však Marie vnese do ospalého rytmu domu neklid a podivné napětí. Vilém, z něhož poranění hlavy za války a z něj plynoucí nesnesitelné bolesti udělaly životní trosku, se dokonce z nešťastné lásky k Marii, která se pochopitelně věnuje spíše sympatickému a chápavému učiteli Martinovi, oběsí. Týdny plynou a mezi Marií a Martinem, který jí pomáhá pátrat po ztracené totožnosti, se rodí něžný milostný cit. A v okamžiku, kdy už se vzdávají naděje a uvědomí si, že spolu mohou šťastně žít i bez Mariiny minulosti, vrátí dívce paměť čirou náhodou pouťový kouzelník, který během svého vystoupení podrobí Marii hypnóze. V tom okamžiku se ovšem z milé dívky stává opět odměřená a nepříjemná dáma, která nechce mít s vesnickým učitelem nic společného. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (64)

IdaHutt 

všetky recenzie používateľa

Zub času už přece jenom hodně na tomto snímku zahlodal. Především se však ukázalo, že se nevyplatí ignorovat původní vyznění literárních předloh. Filmový závěr vlastně zboural celý smysl příběhu. A chlapák Zdeněk Štěpánek coby něžně tokající milovník na mě také nepůsobil příliš věrohodně. Škoda, měla jsem si radši uchovat dávný kladný dojem z mládí a neměla jsem si ho zkazit novým zkouknutím. ()

Mlle 

všetky recenzie používateľa

Ten román jsem milovala jako dítě. V době, kdy jsem měla louskat normalizační dětské knížky a dívčí romány, nabízela naše domácí knihovna zcela jiný materiál. Beletrie byla v menšině, ale Benešův román mně učaroval. Překvapilo mě, jak málo známý může být až tak dobrý autor. Jsem ráda, že se dílo brzy dočkalo kvalitního filmového zpracování, zápletka by mohla hluboce inspirovat i současné tvůrce. Magické tajemno a napětí ve Vávrově filmu sice oproti knize trochu ztrácí na síle, ale nikoli na úkor dramatičnosti příběhu. Adinu Mandlovou jsem tu nepoznala, při čtení jsem si představovala opravdu krásnou, éterickou divu. Tou (alespoň z mého pohledu) Adina určitě není, ale zahrát dokáže výborně každý charakter. Ve filmu v obchodě prezentovaná kabelka „z pravého tuleně“ :) k ní nakonec dobře pasuje… ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Hlavním záměrem Vávrova přepracování Benešova románu je natočení úspěšného uměleckého filmu (ostatně jaké ambice mohla mít československá filmografie v době krátce před válkou). A podřídil tomu vše! Rád bych se při hodnocení filmu vyhnul porovnávání s Balíkovou inscenací z roku 1970, ale obávám se, že tomu neuniknu. Otakar Vávra (autor též scénáře) nenechává tedy nic náhodě: pro zobrazení kouzla využívá všechny možné (kouzelné) efekty, především osvětlení a dekorace, které se zintenzivňují při psychických kolapsech hrdinů. Často jsou to však jen efekty pro efekty; dobře nasvícený vodotrysk okouzlí každého, vždy a všude. Z herců si vybral jen esa a královny. To, že je mi Munzarova herecká škola (viz též Ilja Racek, Václav Lohinský) bližší než Štěpánkova - a už tu máme to nemilé porovnávání - je můj problém. Propastný rozdíl je však mezi herectvím Mileny Dvorské a Adiny Mandlové, která jako obvykle hraje jen samu sebe a působí jako zapomentutá postava z němého filmu. Její delší pobyt na "plátně" je vždy iritující a na detaily raději nehledět (např. šot, když začíná hrát na klavír, musel být zkrácen na půl vteřiny, protože přitom kroutí rameny jako vrtulník). "Převedení" románu do kategorie červené knihovny je rovněž marketingově promyšleným činem, stejně tak jako zobrazení továrníka Laryše jako totální monstrum. Pozdější přechod z "červené knihovny" do "rudé knihovny" není pak už tak zřetelný a příliš obtížný. Nicméně mějme vždy na paměti staré dobré "OMNIS COMPARATIO CLAUDICAT - každé porovnání kulhá." Pozn: V komentářích jsem zachytil odkazy na Davida Lynche, prozrazující udivující komplexnost diváckého přístupu. Pokud tomu rozumím dobře, Vávra dospěl ke hranici, kterou Lynch překročil. Domnívám se, že jde o hranici uvěřitelného. O tom, co se děje v kouzelném domě pochybujeme, ale věříme tomu, o Lynchových světech nepochybujeme, ale už jim nedokážeme uvěřit. ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Určitě víc než jen zdařilý efektně realizovaný psychologicky dramatický snímek, v mimořádně zvučném a kvalitním hereckým obsazení (hlavní úlohy-Štěpánek, Kohout nebo nahluchlá a generačně nejstarší tetička Brzková-vynikající, dále mě zde zaujala v té době i docela nezvyklá vážná role pro Adinu Mandlovou-rovněž výtečná-nepamatuji si že by takovou podobnou někdy předtím měla-později přišla až třeba ta ve Šťastné cestě 1943, ve vedlejší roli bych ocenil ještě výkon kouzelníka Caligariho v podání Františka Kreuzmanna), skvělou režii (Vávra v té době, co se týče skutečných a vážných filmů to bylo téměř to nejlepší v československém filmu jako takovém), dále velice výtečnou a tady jsem byl skutečně překvapen co se týče Rothovi krásné ostré a čisté kamery neměl jsem opravdu příliš mnoho výtek. Tak starý film, a v tak dobré zachovalé kvalitě!!! Přes všechny ty neustále komediálně laděné snímky (mnohdy velice kolísavých kvalit), co nám neustále naše televize servírují to bylo téměř jako zjevení z čistého nebe. A já můžu jen konstatovat že se skutečně jedná opět, troufám si říct o jeden z nadprůměrných dramatických snímků s druhé poloviny třicátých let, za poslední dobu už je to po Hlídači, Bílé nemoci, třetí velice slušný film s archivu ČT. Ještě tak uvést Řeku, Maryšu, Batalion nebo Před maturitou a byl bych spokojen. ()

Bart 

všetky recenzie používateľa

Řekl bych trochu podceňovaný film. Přes ty různé Kristiany a Noční motýli se na něj trochu zapomíná. O režiséru Vávrovi platí, že sází především na známé a oblíbené tváře herců. Tak tady to platí dvojnásob. Snad kromě Svozilové a Mandlové byli všichni v hlavní roli členy Národního divadla. A vsadit na trojici sester Nasková - Brzková - Dostalová bylo opravdu šťastné řešení. Dobře se jim ale i vyrovnaly Mandlová se Svozilovou. Z mužů byl dobrý Štěpánek, ale ještě lepší byl Eduard Kohout v roli Viléma Balvína. Působivá kamera i hudba. Takže velmi vydařený film. ASI SE TO ZDÁ NEUVĚŘITELNÉ, ALE PRO TEHDY 63-LETOU TEREZII BRZKOVOU TO BYLA PRVNÍ FILMOVÁ ROLE! ()

Galéria (15)

Zaujímavosti (8)

  • Premiéra Terezie Brzkové před kamerou. (Kulmon)
  • Premiéra proběhla 21. listopadu 1939 v kinech Světozor a Na Příkopě. (Cucina_Rc)

Súvisiace novinky

Noir Film Festival již tento čtvrtek

Noir Film Festival již tento čtvrtek

17.08.2020

Projekcí vizuálně podmanivého klasického filmu noir Špinavá dohoda bude ve čtvrtek 20. 8. na královském hradě Křivoklát slavnostně zahájen 8. ročník Noir Film Festivalu. Čtyřdenní žánrová přehlídka… (viac)

Reklama

Reklama